Rostlinolékařský portál

Vrby (Salix spp.), velmi často vrba bílá (S. alba), v. trojmužná (S. triandra), v. jíva (S. capraea).

Prvními symptomy jsou černé skvrny na listových čepelích, prorůstající směrem k jejich bázím a řapíkům, léze jsou ohraničené, listy se kroutí a předčasně opadávají. Léze na letorostech vznikají v okolí přisedání řapíků k větvičkám. Léze mají oválný tvar, rozsah většinou cca 2-3 cm, ale mohou být i delší až 8 cm. Postupně pletivo v nich propadá, borka praská, vznikají otevřené drobné rány a zvětšuje se jejich rozsah po celém obvodu letorostu.

Velmi často se vyskytuje spolu s dalším patogenem, který způsobuje strupovitost listů vrby Venturia saliciperda. Ta způsobuje předčasný opad listů, doprovázený poškozením terminálů letorostů, liší se i ve tvaru plodnic a spor. Venturia se v rámci vegetační sezóny symptomaticky projevuje už v jarních měsících, kdežto Glomerella až v létě. V praxi se často tyto dva druhy od sebe neodlišují, jejich detailní symptomy často unikají pozornosti.

Přezimuje v odumřelých opadlých výhonech a nákaza se symptomaticky projevuje až v průběhu léta. Acervuli se rozvíjí počátkem léta na lézích a prasklinách větviček, méně na listech. Konidie jsou ve světle růžových kupkách, mají oválný tvar, jednobuněčné, barevně nevýrazné až šedé (vel. 12–24×3–6 µm). Ve vlhkém prostředí a při teplotě kolem 25°C poměrně rychle klíčí, vytváří apresoria, prorůstají do listů a způsobují sekundární infekci. Na podzim se zakládají peritecia, kulovitého tvaru (vel. 140-200 µm), na jaře v nich dozrávají jednobuněčné, bezbarvé askospory.

Vyskytuje se u všech věkových tříd, největší problémy způsobuje u vrb pěstovaných v prutnicích (košíkářských porostech), kde má výskyt patogenu přímý vliv na výtěžnost.

D. Palovčíková, MENDELU