Rostlinolékařský portál

Mezi hlavní hostitelské rostliny patří druhy z čeledi růžovité (Rosaceae): broskvoň obecná (Prunus persica), broskvoň obecná nektarinka (Prunus persica var. nucipersica), hloh (Crataegus spp.), hrušeň obecná (Pyrus communis), meruňka obecná (Prunus armeniaca), muchovník kanadský (Amelanchier canadensis), m. stromovitý (A. arborea), jabloň domácí (Malus domestica), a další druhy rodu jabloň (Malus spp.), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), slivoň pensylvánská (P. pensylvanica), slivoň švestka (Prunus domestica), slivoň vrbová (P. salicina), střemcha pozdní (P. serotina), střemcha viržinská (P. virginiana), švestkovišeň alleghanská (Prunus alleghaniensis), švestkovišeň americká (P. americana), švestkovišeň pomořská (P. maritima), višeň písečná (P. pumila), višeň obecná (P. cerasus), třešeň obecná (Prunus avium). Dalšími hostitelskými rostlinami jsou druhy rodů brusnice Vaccinium spp. a srstka Ribes spp. 
Nosatec Conotrachelus nenuphar je původním druhem v Severní Americe, kde se vyvíjel na růžovitých rostlinách, avšak po introdukci nepůvodních druhů růžovitých do Severní Ameriky se rozšířilo jeho spektrum hostitelských rostlin, což ukazuje jeho schopnost adaptovat se na nové hostitelské druhy.

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu nosatce Conotrachelus nenuphar se v ČR provádí od roku 2020 a je podpořen finančním příspěvkem EU.

Dospělec měří přibližně 5–7 mm, má charakteristický dlouhý ohnutý nosec. Červenohnědé krovky se světlými skvrnami mají zvrásněný povrch, na krovkách jsou patrné čtyři výrazné černé hrbolky. 
Bílé oválné vajíčko je velké přibližně 0,35 x 0,6 mm. 
Larva je bělavá a beznohá, rohlíčkovitě prohnutá s malou hnědou hlavou, dorůstá 6–9 mm.
Kukla je bílá až nažloutlá s černými tečkami v místě očí.

Nosatec C. nenuphar by mohl být zaměněn za jiný druh nosatce, například květopase jabloňového (Anthonomus pomorum), avšak tento druh nemá výrazné hrbolky na krovkách oproti nosatci C. nenuphar.

Dospělci se živí květy, listy a mladými plody. Poškození listů a květů žírem je vstupní branou pro sekundární houbové patogeny. Požerky způsobené dospělci na povrchu plodů mají kruhovitý tvar a zasahují do hloubky kolem 3 mm. Na plodech lze také pozorovat jizvy po kladení vajíček, většinou ve tvaru půlměsíce. Larvy způsobují červivost plodů. Ovoce předčasně opadává, na povrchu spadaného ovoce můžeme posléze najít malé otvory, kterými larva opustila plod. Plody třešní a višní zahnívají a nemusí opadat.

Opad plodů lze zaměnit s běžným opadem plodů z fyziologických důvodů.

Nosatec C. nenuphar má 1–2 generace v roce v závislosti na klimatu a dostupnosti hostitelských rostlin. Na podzim migrují dospělci ze sadů do okolních lesů, kde přezimují. Po přezimování migrují dospělci zpět do sadů nebo hledají jiné vhodné hostitele. Dospělce lze pozorovat od konce dubna. Při vyrušení předstírají, že jsou mrtví a padají z hostitele na zem. V květnu samička klade vajíčka do mladých plodů. Larvy se líhnou během 3–12 dní, v jednom plodu může být více larev. Larvy se v plodu vyvíjí (i v opadaných plodech), po 2–5 týdnech plod opouští a kuklí se v zemi v hloubce 10–15 cm. Larvy ke svému vývoji potřebují vlhkost v půdě, jinak nepřežijí. První generace dospělců se líhne od počátku července do srpna, živí se na hostiteli do půlky srpna. Od konce července mohou být v plodech (i mumifikovaných) nalezena vajíčka a larvy druhé generace, menší část dospělců se líhne od září do půlky října a vstupuje do zimní diapauzy.

Pasivně se mohou šířit dospělci s obalovým materiálem nebo kukly s půdou při obchodu s hostitelskými rostlinami. Šíření larev první generace plody je nepravděpodobné, protože napadené plody předčasně opadávají. Větší pravděpodobnost šíření larev s plody nastává v případě, že dojde k vylíhnutí larev druhé generace, protože mohou být napadeny plody sklízené později v roce.

Nosatec Conotrachelus nenuphar je významným škůdcem jádrovin a peckovin i drobného ovoce. V severní Americe je po obaleči jablečném (Cydia pomonella) považován za druhého nejzávažnějšího škůdce. Způsobuje estetické znehodnocení plodů (zjizvení a deformace), červivost plodů a také jejich předčasný opad. Požerky dospělců na listech a květech většinou nemají velký význam.  
V letech 1943–1944 došlo východně od Skalistých hor k silnému napadení broskví, kdy byly ztráty na výnosech včetně nákladů na ochranu vůči tomuto škůdci odhadovány na téměř 8 milionů dolarů ročně. V Kanadě (provincie Quebec) v roce 1957 předčasně opadalo 70 % ovoce v silně napadených sadech, ve slabě napadených sadech opadalo 57 % ovoce. Udává se, že bez insekticidního ošetření dojde k poškození až 85 % jablek (taktéž v provincii Quebec). 
Vzhledem k obdobným klimatickým podmínkám v Severní Americe a intenzivnímu pěstování hostitelských rostlin v Evropě se předpokládá, že by byl tento organismus schopný přezimovat a rozšířit na značném území zemí EPPO.

Nosatec Conotrachelus nenuphar je původním druhem Severní Ameriky. 
Severní Amerika: Kanada (východní provincie po provincii Manitoba), USA (oblast východně od Skalistých hor po Atlantský oceán).

Nosatec Conotrachelus nenuphar se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Při zjištění výskytu nosatce C. nenuphar na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu. Při podezření na napadení plodů tímto škodlivým organismem je třeba se bezodkladně obrátit na ÚKZÚZ. 
Nosatec Conotrachelus nenuphar je zařazen v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.  
Organizace Southern Cone Plant Health Committee (COSAVE) (regionální organizace ochrany rostlin v Jižní Americe) a Organismo Internacional Regional de Sanidad Agropecuaria (OIRSA) (regionální organizace ochrany rostlin ve Střední Americe) klasifikují nosatce Conotrachelus nenuphar jako karanténní organismus.

V období migrace dospělců ze zimovišť do sadů lze k jejich monitoringu použít různé druhy lapačů, například žluté lepové desky, nárazové lapače s průhledným plexisklem, pyramidální pasti, či pasti, které se používají na odchyt jiných nosatců. Avšak žádná studie dosud neprokázala jejich dostatečnou spolehlivost. Vyšší odchyty se zajistí použitím atraktantů. Pravidelnou vizuální prohlídkou plodů lze zjistit počátek kladení vajíček, na plodech jsou jizvy ve tvaru půlměsíce.

Při zjištění výskytu ŠO na území ČR by se nařídila úřední opatření k eradikaci tohoto škodlivého organismu.

• V oblasti rozšíření je možné využívat k pěstování některé rezistentní odrůdy.

Bylo zjištěno, že entomofágní houby Beauveria bassiana a Metarhizium anisopliae způsobují vysokou mortalitu larev nosatce Conotrachelus nenuphar.

V zemích s výskytem nosatce Conotrachelus nenuphar se provádí insekticidní ochrana vůči dospělcům registrovanými přípravky ve večerních hodinách. Na základě monitoringu lze zjistit vyšší početnost dospělců a ošetřit v této době pouze okraje sadů v šíři 20 m (v době migrace ze zimovišť). Udává se, že při včasném ošetření okrajů sadu se snížilo napadení ovoce přibližně ze 57 % na 2,4 %, přičemž škody byly zaznamenány právě v těchto okrajových částech. 
Larvy jsou usmrceny v jablcích při skladování po dobu 33 dnů při 0–3 ° C (a méně než 33 dnů při 0 ° C) v atmosféře obsahující 3 % 02 a 2–8 % CO2.

Pohotovostní plán pro postup v případě výskytu nosatce Conotrachelus nenuphar v ČR

K. Jégrová, ÚKZÚZ