Rostlinolékařský portál

Hlavními hostitelskými druhy jsou duby (Quercus spp.). 
Uvádí se, že síťnatka C. arcuata byla nalezena i na jiných listnatých dřevinách a keřích: buk (Fagus spp.), hrušeň (Pyrus spp.), jabloň (Malus spp.), javor (Acer spp.), jilm (Ulmus spp.), kaštanovník jedlý (Castanea sativa), kaštanovník zubatý (Castanea dentata), lípa (Tilia spp.), líska (Corylus spp.), ostružiník (Rubus spp.), růže (Rosa spp.), slivoň (Prunus spp.). Výskyt v Evropě byl zaznamenán na 29 druzích listnatých dřevin.

Vyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu síťnatky Corythucha arcuata v ČR se prováděl v roce 2020 na základě oznámení o výskytu (ing. Mertelík, VÚKOZ Průhonice) a byl potvrzen výskyt síťňatky Corythucha arcuata v okrese Břeclav. Úřední detekční průzkum probíhá v letech 2024 a 2025. LOS VUHLM zaznamenal u síťnatky dubové v roce 2023 na území Česka výrazný populační nárůst na dubech letních v okresech Břeclav a Hodonín (v okolí Lanžhota měl výskyt síťnatky již charakter přemnožení), zvýšený výskyt byl zjištěn i v dalších částech jižní a střední Moravy.

Dospělci jsou velcí přibližně 3–4 mm, mají průhledné polokrovky s bílou žilnatinou, které mají vzhled krajek. Na polokrovkách jsou patrné hnědé skvrny. 
Vajíčka a nymfy jsou černé.

Záměna je možná s jinými síťnatkami.

Listy poškozené sáním dospělců a nymf mívají na vrchní straně listu charakteristické chlorotické skvrny. Silně poškozené listy žloutnou a předčasně opadávají. Spodní strana listů je pokryta tmavými svlečkami a exkrementy, které se jeví jako černé tečky. Právě chlorotické zbarvení listů je typickým znakem, nápadným a pozorovatelným i na větší vzdálenosti. Diskolorace (odbarvení) listů může nastat již během července a srpna. Na spodní straně listů jsou rovněž patrné nahromaděné exkrementy ve tvaru malých černých kapiček či shluky vajíček. V případě opakovaného silného napadení jsou stromy oslabeny a stávají se náchylnějšími k napadení škůdci a houbovými patogeny.

Poškození listů může připomínat poškození způsobené např. sviluškami nebo křísky.

Přezimují dospělci ve štěrbinách kůry stromu. Aktivita dospělců začíná s počátkem května, kdy se přezimující jedinci přemísťují na rašící listy. Na jaře kladou samičky 10–120 vajíček na spodní stranu listů, většinou ve shlucích podél listové žilnatiny. Nymfy prochází pěti stadii vývoje, živí se sáním listových šťáv stejně jako dospělci. Celý vývoj v dospělce trvá 28–42 dnů. V průběhu roku může mít síťnatka C. arcuata až tři generace. Dospělci první generace se objevují v druhé polovině června, dospělci druhé generace v srpnu. Následná třetí generace dospělců přezimuje, svoji aktivitu ukončují v říjnu a listopadu. Zimování probíhá na hostitelských stromech či v jejich blízkosti, a to ve štěrbinách kůry, větví, v mechu a na jiných chráněných místech. Nejvhodnější podmínky pro rozvoj populace nastávají, pokud se teplota vzduchu pohybuje mezi 30–33 °C při současně nízké vlhkosti vzduchu. Na rozdíl od mnoha jiných nepůvodních druhů je síťnatka dubová dobře přizpůsobena k přežívání středoevropských zim. Zimující jedinci jsou schopni přežít i delší období při teplotách pod bodem mrazu, mortalitu však zvyšují jarní mrazové teploty. Krátkodobě jsou někteří jedinci schopni přežít i teploty nižší než –20 °C.

Na delší vzdálenosti se může šířit obchodem s hostitelskými rostlinami a také podél komunikací např. s automobilovou nebo železniční dopravou. V prvních třech letech od introdukce na nové území probíhá podle dosavadních poznatků šíření pomalu (cca 6 km/rok), následně po nárůstu velikosti populace se rychlost zvyšuje až na 50 km/rok. Rychlost šíření lze dokladovat na příkladu Bulharska, kde během pouhých pěti let po objevení osídlila většinu území.

Síťnatka C. arcuata působí zejména estetické znehodnocení dubů, avšak při přemnožení může dojít i k menšímu přírůstku stromů, předčasnému opadu plodů a odumírání mladých stromů. Ohroženy jsou jak duby rostoucí v lesích a alejích, tak duby pěstované ve školkách. V případě rozšíření síťnatky C. arcuata způsobuje obdobný rozsah škod jako působí příbuzný nepůvodní invazní druh síťnatka platanová (Corythucha ciliata) na platanech.

Síťnatka C. arcuata je původním druhem Severní Ameriky, v Evropě byla poprvé zjištěna v Itálii v roce 2000. 
Severní Amerika: Kanada (Manitoba, Ontario, Québec), USA (zejména východní státy USA).
Evropa: Albánie,  Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Makedonie, Maďarsko, Moldavsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Španělsko, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina. 
Asie: Írán, Rusko (Krasnodar).

Síťnatka C. arcuata není podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 regulovaným škodlivým organismem pro EU, a nejsou stanovena žádná fytosanitární opatření proti zavlékání a šíření tohoto škodlivého organismu. Ve varovném seznamu EPPO byla síťnatka C. arcuata uvedena od roku 2001, avšak v roce 2007 byla ze seznamu vyjmuta vzhledem k faktu, že nelze zabránit přirozenému šíření do dalších zemí Evropy, protože je schopna šíření na velké vzdálenosti (jako černý pasažér na dopravních prostředcích), zastoupení dubu jako lesní dřeviny po celé Evropě je rozsáhlé.

Preventivní opatření proti zavlečení síťnatky do lesních a okrasných školek

• Neprovozovat dle možnosti okrasné a lesní školky v jednom místě. 
• Snažit se dodržovat očistu aut, které vjíždí do areálu školek. 
• Provádět monitoring: napadeným dospělým dubům se nápadně barví listy, což je způsobeno posátím od ploštic; přítomnost síťnatky je také možné sledovat pomocí žlutých lepových desek, a zjistit tak přítomnost ploštic přímo v porostu školek nebo okolních lesních porostů.

Možnosti ochrany proti síťnatce ve školkách a v okolí, pokud existuje vysoké riziko

• Síťnatka přezimuje ve štěrbinách starších stromů, jak dubů, tak i např. ovocných dřevin. Pokud je proto v okolí školky porost vyšších stromů, je možné umísťovat kartonové pásy v dolní části kmenu, které poskytnou náhradní stanoviště vhodné k přezimování ploštic. Tyto pásy (pasti) se na jaře musí zkontrolovat a pokud pod nimi jsou kolonie síťnatky, tak se musí zlikvidovat a pás spálit.

V jižní Evropě byla potvrzena přítomnost několika entomopatogenních hub, nejvyšší úmrtnost zimujících jedinců způsobovala Beauveria pseudobassiana, jejíž zastoupení ve studované populaci meziročně vzrůstalo. Její další význam budou muset potvrdit nové studie. Potvrzen byl také antagonistický vztah přítomnosti síťnatek a padlí dubového (Erysiphe alphitoides).

V zemích s výskytem síťnatky C. arcuata se provádí zejména ve školkách insekticidní ošetření registrovanými přípravky. Pokud se ploštice již ve školce vyskytne, je tedy možné chemické ošetření porostu ve školce.

V ČR je v současnosti (2024) povolena účinná látka deltamethrin, cyantraniliprol a polyolefiny k přípravě lapačů hmyzu, viz záložka přípravky na OR v Rostlinolékařském portálu.

Informační leták: Invazní škodlivé organismy aktuálně se šířící v ČR

K. Jégrová, M. Jurášková, ÚKZÚZ