Rostlinolékařský portál

Hlavními hostitelskými druhy jsou rostliny z čeledi lilkovité (Solanaceae). Z běžně pěstovaných druhů jsou to lilek brambor (Solanum tuberosum), lilek rajče (Solanum lycopersicum), lilek vejcoplodý (Solanum melongena) a paprika setá (Capsicum annuum). 
Dalšími hostitelskými druhy jsou například kustovnice (Lycium sp.), mochyně (Physalis sp.), povijnice batátová (Ipomoea batatas) a tabák virginský (Nicotiana tabacum). Hostitelskými rostlinami jsou i plevelné druhy z čeledi lilkovitých například lilek potměchuť (Solanum dulcamara), z čeledi svlačcovitých (Convolvulaceae) svlačec rolní (Convolvulus arvensis) a také z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), například rodu máta (Mentha spp.).  
Dospělci byli pozorováni i na rostlinách z jiných čeledí, avšak s druhy z těchto čeledí není primárně spjatý vývoj merule B. cockerelli.

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu merule B. cockerelli se v ČR provádí od roku 2020 a je podpořen finančním příspěvkem EU.

Dospělci mají velikost 2,5–2,75 mm. V klidu mají křídla složená do stříšky nad tělem. Křídla jsou průhledná, první pár křídel je výrazně větší než druhý pár křídel. Dospělci jsou zbarvení světle zeleně a během dvou dnů se barva změní na tmavě zelenou a hnědou až po šedou až černou. Na hlavě a hrudi jsou bílé až žluté linie. Pro meruli B. cockerelli jsou charakteristické bělavé pásky na prvním a posledním zadečkovém článku (na posledním článku ve tvaru obráceného písmene V).
Oválná vajíčka jsou zpočátku světle žlutá, později tmavě žlutá až oranžová, měří cca 0,32–0,34 mm. Na listy hostitelské rostliny jsou přichycena stopkou. 
Larva se líhne 3–7 dní po nakladení. Larva má zploštělé tělo, při pohledu shora je oválná. Zbarvení larvy se mění z oranžové na žlutozelené až zelené, mají načervenalé oči. Larvy mají 5 instarů, u třetího instaru lze již lépe pozorovat základy křídel.

Larvy svým tvarem těla mohou připomínat červce nebo molice. Dospělci mohou být zaměněni za jiné druhy merulí a mer nebo za mšice.

Napadené rostliny brambor a rajčat jsou zakrslé. Vytváří se menší počet drobnějších plodů a hlíz, které mohou být i deformované. Listy žloutnou, zbarvují se fialově a okraje listů se stáčejí nahoru. Internodia listů jsou zkrácená a ztlustlá. Na rostlinách lilku bramboru vznikají v úžlabí listů vzdušné hlízky. Rostliny mohou i odumírat. Výnos je nízký. Larvy i dospělci produkují typické bělavé exkrementy, které ulpívají na listech a dalších částech rostliny.

Bíle znečištěné listy mohou připomínat poškození od molic.

Samička klade vajíčka jednotlivě většinou na okraji listů na jejich vrchní i spodní stranu. Larva po vylíhnutí najde vhodné místo k sání, žije přisedle a setrvává většinou na spodní straně listů. Dospělci jsou aktivní a pohybliví, při vyrušení skáčou či létají. Dospělci i larvy se živí sáním rostlinných šťáv z hostitelských rostlin. Merule B. cockerelli je přenašečem bakterie Candidatus Liberibacter solanacearum. 
Jedna generace se vyvine během 3–5 týdnů v závislosti na teplotách. Meruli B. cockerelli vyhovují teplé podmínky, optimální teploty pro vývoj jsou kolem 27 °C, při vyšších teplotách (32 °C) se zhoršují podmínky pro kladení vajíček, líhnutí a přežití larev. Počet generací v roce je variabilní v závislosti na klimatických podmínkách, uvádí se 3–7 generací v roce. Na konci jara migruje merule B. cockerelli za vyšších teplot s větrem ze zimovišť v jižních státech USA do severních států USA a jižní Kanady. Zpátky migruje během října až listopadu. Přezimuje dospělec.

Dospělci jsou dobří letci, zvláště za teplého a větrného počasí dokáží migrovat na velké vzdálenosti. Šíření na velké vzdálenosti je možné i v rámci obchodu s rostlinným materiálem (a to i s plody či hlízami, kde se nacházejí i zelené části rostlin).

Závažné hospodářské škody způsobené merulí B. cockerelli jsou známy od začátku dvacátého století v západních státech USA. Napadené porosty rajčat i brambor měly velmi malý výnos. V oblastech, kde došlo k přemnožení a migraci merule B. cockerelli, bylo napadeno až 100 % rostlin a ztráty na výnosech byly až 50 %. Kromě přímých škod způsobených merulí B. cockerellii, škodí merule také nepřímo, a to přenosem škodlivého organismu Candidatus Liberibacter solanacearum.  
K významným hospodářským škodám docházelo v USA i v posledních letech, a to zejména v případech, kdy došlo k poškození merulí B. cockerelli v kombinaci s infekcí rostlin touto bakterií. 
Pro Evropské státy představuje zavlečení a rozšíření B. cockerelli značné riziko. Mírné zimy ve státech jižní a střední Evropy a také dostatek hostitelských rostlin pěstovaných napříč Evropou by umožnilo meruli vhodné podmínky k přezimování a trvalému usídlení.

Merule B. cockerelli je původním druhem oblasti jihozápadu USA a severu Mexika. 
Severní Amerika: Kanada (jižní provincie), USA (zejména západní státy) 
Střední Amerika: Ekvádorská republika, Guatemala, Honduras, Mexiko, Nikaragua, Salvador 
Oceánie: Austrálie, Norfolk, Nový Zéland

Merule B. cockerelli se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II, řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Merule B. cockerelli byla také zařazena na seznam prioritních škodlivých organismů dle nařízení Komise (EU) 2019/1702. Plody rostlin z čeledi lilkovitých dovážené do EU z amerického kontinentu, Austrálie a Nového Zélandu musí splňovat zvláštní požadavky, které mají zabránit zavlečení této merule. Musejí pocházet buď ze země uznané za prostou B. cockerelli, nebo z oblasti uznané za prostou B. cockerelli, nebo z místa produkce, v němž ani v jehož bezprostředním okolí nebyl při úředních prohlídkách a průzkumech prováděných během posledních tří měsíců před vývozem zjištěn výskyt merule, nebo ze stanoviště produkce chráněného proti hmyzu, uznaného za prosté merule na základě úředních prohlídek a průzkumů provedených během tří měsíců před vývozem. 
Při zjištění výskytu merule B. cockerelli na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu. Při podezření na napadení rostlin tímto škodlivým organismem je třeba se bezodkladně obrátit na ÚKZÚZ.  
Merule B. cockerelli je od roku 2012 zařazena v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Včasný monitoring je základem pro provádění ochranných opatření. Monitoring výskytu dospělců se provádí na jaře v okrajích porostů např. smýkáním porostů hostitelských rostlin nebo odchytem na žluté lepové desky nebo do žlutých Lambersových misek. Provádí se také vizuální prohlídka spodní strany listů hostitelských rostlin ke zjištění výskytu larev a vajíček merule.

Na Novém Zélandu se používá v biologické ochraně parazitoid Tamarixia triozae v polních podmínkách, ve sklenících se používá dravý roztoč Amblydromalus limonicus.

V zemích s výskytem B. cockerelli se provádí insekticidní ochrana registrovanými přípravky, které mají translaminární účinek. Je nutné střídat přípravky s různými účinnými látkami, aby se předcházelo vzniku rezistentních populací.

Pohotovostní plán pro postup v případě výskytu merule Bactericera cockerelli v ČR

K. Jégrová, ÚKZÚZ