Rostlinolékařský portál

Kromě polní a skleníkové zeleniny (okurek, papriky, rajčat) jsou nejvíce napadány ve sklenících i okrasné rostliny, zvláště druhy s jemnými listy. Z okrasných rostlin dává přednost rodům: fuchsie (Fuchsia spp.), gerbera (Gerbera spp.). 

Dospělci dorůstají velikosti 1,5–2 mm. Tělo mají žlutavé, křídla jsou pokryta bílými voskovými šupinkami. 
Vajíčka Jsou nejprve žlutá, později černá. 
Larvy (nymfy) jsou žlutobílé, zploštělé, podlouhle oválné, se třemi páry noh a pohyblivé pouze v 1. vývojovém stádiu (instaru). Nymfy jsou dlouhé asi 0,8 mm, mají redukované končetiny a jsou nepohyblivé, zploštělé, oválného tvaru, pokryté drobnými jehlicovitými štětinami voskových výpotků, které na okrajích tvoří třásnitý lem. Všechna stádia nymf mají žlutozelené zbarvení. Posledním vývojovým stádiem (instarem) je puparium. 
Puparium asi 0,8 velké, bochníkového tvaru.

Příznakem napadení jsou dospělci v podobě bílých mušek vyletujících zpod listů a přítomnost dospělců, larev a nymf, kteří ve velkých skupinách sají na spodních stranách listů. Při vysoké populační hustotě škůdce dochází ke chřadnutí rostlin, tvorbě chloróz a vadnutí listů. Medovice tvořená larvami, znečišťuje listy, plody a květy, vyvíjí se na ní porost tvořený saprofytickými houbami, černěmi.

Samička klade vajíčka do štěrbin nebo průduchů, většinou na spodní straně listů. Asi za týden se líhnou larvy. Larvy procházejí 3 vývojovými stupni (instary). Larvální vývoj může trvat 9–18 dnů. První stádium je pohyblivé, další dvě přisedlé. Celý vývojový cyklus od vajíčka, jeden instar pohyblivých larev, dvou instarů nepohyblivých nymf a stadium puparií probíhá na spodní straně listů. Délka vývoje závisí především na teplotě a na druhu živné rostliny. Při teplotě 25 °C trvá 31 dnů. 
Dospělci se shromažďují především na spodní straně listů vrcholových částí rostlin, žijí asi 3–6 týdnů, během kterých může samička naklást několik set vajíček. Rozmnožují se převážně parthenogeneticky (bez oplození). Z partenogeneticky vzniklých vajíček se mohou narodit jak samičky, tak samečkové. Za příznivých podmínek může být celý životní cyklus dokončen během 3–4 týdnů. Ve vytápěných prostorách se škůdce množí nepřetržitě po celý rok. Mimo tyto prostory není schopen přezimovat.

Šíří se za pomocí mezinárodního i lokálního obchodu.

Přímé škody způsobují sáním na rostlinách, sání způsobuje tvorbu chloróz, deformace nebo vadnutí listů, postupné chřadnutí až úhyn rostlin a dochází ke snížení výnosů.  
Dospělci produkují tekuté výkaly – medovici, která znečišťuje plody, listy nebo květy, na kterých se sekundárně šíří houbové patogeny (černě), které negativně ovlivňují fotosyntetickou aktivitu. Medovicí znečištěné rostliny nebo jejich části jsou tak obtížně prodejné nebo dokonce neprodejné, dochází tak ke snížení kvality produkce a ekonomickým ztrátám. 
Nepřímé škody způsobuje molice bavlníková jako přenašeč (vektor) virových chorob rostlin, přenáší až 60 virů.

Molice bavlníková se v současné době vyskytuje po celém světě. Byla náhodně zavlečena do Evropy. V Evropě i v Česku je nyní běžným druhem.

Neevropské populace molice bavlníkové jsou zařazeny jako karanténní škodlivé organismy do přílohy II prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, části A, kde jsou vyjmenované druhy, jejichž výskyt není na území EU znám. 
Populace molice bavlníkové, které se již vyskytují ve sklenících v ČR, jsou považovány za evropské populace a nejsou regulované legislativou.

Pravidelné a časté vizuální pozorování přítomnosti dospělců prohlídkou spodní strany listů – letu vyrušených dospělců, sledování přítomnosti pupárií na spodní straně listů. 
Monitoring výskytu pomocí optických lapáků – žlutých lepových desek v porostu.

Dle tendence výskytu a vývojového stadia škůdce.

Nejsou v ČR stanoveny. 
Ošetřuje se neprodleně při zjištění výskytu.

Využití souboru dostupných preventivních i kurativních opatření: 

• Desinsekce skleníků po ukončení sezóny (dle možnosti) nebo vymrznutí skleníků/fóliovníků.
• Pečlivá kontrola nakoupené sadby (optimálně dočasná „karanténa“). 
• Likvidace rostlinných zbytků z produkce a plevelných živných rostlin v okolí produkce spálením včasná detekce škůdce.
• Průběžná likvidace napadených rostlinných částí (listy, plody) a rostlin. 
• Podpora predátorů a parazitoidů. 

Vychytávání dospělců pomocí optických lapáků (žlutých lepových desek) – pouze při nižší intenzitě výskytu (především na začátku výskytu).

Přirozenými nepřáteli, které jsou k dispozici částečně i v komerčně dostupných preparátech jsou draví brouci Delphastus pussilus, vosičky Encarsia formosa, nebo Eretmocerus eremicus, ploštice: Macrolophus caliginosus, Dicyphus tamaninii, Cyrtopeltis tenuis, ploštice rodu Orius, nebo zlatoočka Chrysoperla carnea. Dále je možné využít dravých roztočů čeledi Phytoseiidae, kteří se živí vajíčky molic, nebo je možné aplikovat též entomopatogenní houby rodu Ashersonia, Beauveria, Isaria nebo Lecanicillium.  Aby byly přípravky na bázi hub účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Z rostlinných pesticidů jsou účinné přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat.

Ošetření je účinné pouze na dospělce. Je nutné je opakovat v krátkém intervalu 3–5 dnů po dobu několika týdnů z důvodu rychlého vývoje škůdce, aby byli zasaženi i nově vylíhlí dospělci. Ošetřovat se musí i spodní strany listu, k přípravku je vhodné přidávat smáčedlo, protože škůdce je pokryt voskovými šupinkami. 
Z důvodu obsahu reziduí pesticidů a nutného dodržení ochranných lhůt je aplikace chemických přípravků na ochranu rostlin ve sklenících problematická.

Velmi často se vyskytují lokální rezistentní populace škůdce v důsledku nedodržování antirezistentních opatření. Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.