Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

mšice jablečná
Rhopalosiphum oxyacanthae

třída: hmyz (Insecta) řád: polokřídlí (Hemiptera) čeleď: mšicovití (Aphididae)

Vědecká synonyma: Aphis inserta, Rhopalosiphum insertum

EPPO kód: RHOPIN

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Dicyklická. Prokázána na rostlinách 94 taxonů: 
Zimní hostitelé: jabloně (Malus domestica, M. sylvestris aj.), hrušně (Pyrus comunis aj.), skalníky (Cotoneaster spp.), jeřáby (Sorbus spp.), hlohy (Crataegus spp.).
Letní hostitelé: lipnicovité včetně obilnin (kukuřice, pšenice, ječmen, oves, kostřava atd.).
Popis
Velikost 1,1–2,6 mm, leskle zelené až žlutozelené zbarvení s tmavšími podélnými proužky. Tykadla krátká s tmavým zakončením, sifunkuli krátké s pigmentovaným zúžením na konci, chvostek málo vyvinutý.
Nymfy jsou drobné, tmavě až světle zelené, s typickým tmavým hřbetním pruhem, krátkými anténami a krátkými bledými sifunkuli s tmavšími špičkami. Vajíčka jsou drobná, oválná, zelená (tmavnoucí), pevně přilnutá ke kůře.

Perokresby apterních (bezkřídlých) a alátních (okřídlených) samic (převzato z Mšice a mšičky na ovocných dřevinách, D. Fryč, 2025)
Příznaky poškození/napadení
Na jabloních způsobuje mírné kadeření listů, poškození výhonků a pupenů. Většina poškození je způsobena na jaře, kdy se otevírají poupata. Sáním může způsobit předčasný opad ovocných plodů. Na listech se nevyskytují žádné změny barev, na rozdíl od poškození listů způsobených jinými mšicemi. Na obilninách většinou nezpůsobuje přímé škody.
Životní cyklus
Přezimují vajíčka nejčastěji na jabloních. Na jaře (březen až duben) se líhnou zakladatelky a sají na spodní straně listů, které se deformují. Během května a června přelétávají na kořeny bylin. Kolonie mohou přetrvávat v létě na zimním hostiteli.
Hospodářský význam
Nejzávažnější škody se vyskytují na sazenicích a ve školkách či sadech. Není považován za škůdce na obilninách, i když napadá jejich kořeny. Významný druh v přenosu virů u obilnin (BYDV) a brambor (PVY aj.).
Zeměpisné rozšíření
Původ je nejasný, pravděpodobně ze západní části Palearktické oblasti.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
  • Zejména v sadech se provádí pravidelný postřik selektivními přípravky na ochranu rostlin, s tím souvisí i podpora přirozených nepřátel.
  • Na polích udržovat porostní čistotu a dodržovat míru hnojení. 
  • V porostech sadbových brambor se uplatňuje insekticidní postřik.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
  • Přirozenými nepřáteli jsou lumčíci (Ephedrus persicae, E. plagiator, Monoctonus mali).
Odkazy a použité zdroje
Autoři textu
D. Fryč, ÚKZÚZ