Rostlinolékařský portál

Pucciniastrum minimum je dvoubytná rez. Primárními hostiteli jsou rostliny z čeledi vřesovcovité (Ericaceae), zejména rody brusnice (Vaccinium spp.) a pěnišník (Rhododendron spp.). Významnými hostiteli jsou brusnice červenoplodá (V. erythrocarpum), b. chocholičnatá (V. corymbosum), b. úzkolistá (V. angustifolium) a V. ashei, z pěnišníků napadá tato rez Rhododendron canadense, R. canescens, R. lutescens, R. ponticum, a R. viscosum. Sekundárními hostiteli jsou druhy rodu jedlovec (Tsuga spp.), a to jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), j. různolistý (T. diversifolia) a j. Sieboldův (T. sieboldii).

Nevyskytuje se.

Detekční průzkum výskytu rzi P. minimum se v ČR prováděl v letech 2019–2020 s finančním příspěvkem EU.

Raná fáze infekce může být obtížně rozpoznatelná. Na vrchní straně listů brusnice se objevují nejprve žlutavé skvrny, které později nekrotizují a které se postupně rozšiřují a spojují. Větší skvrny mohou být někdy nafialověle obroubeny. Nakonec mohou na jednotlivých listech pokrýt rozsáhlé plochy. Na spodní straně listů se objevují malé skvrnky obklopené vodnatým halo, které se postupně mění ve žlutooranžové puchýřky. V průběhu vegetační sezóny se takovéto puchýřky mohou vytvářet i na plodech. Při silné infekci může docházet k opadu mladých listů a k defoliaci.

Příznaky vyvolané rzí P. minimum je možné zaměnit s příznaky působenými rzí Naohidemyces vaccinii. Tento druh se vyskytuje v Evropě i na brusnici borůvce (Vaccinum myrtillus) a b. brusince (Vaccinium vitis–idaea).

Teliospory rzi P. minimum přezimují na opadaných listech brusnice. Teliospory na jaře vyklíčí, vytvoří bazidia a infikují prostřednictvím bazidiospor jedlovce jako sekundární hostitele. Na jehlicích jedlovce se nejprve vytvoří spermogonia a poté aeciospory, které následně infikují rostliny brusnice a další hostitele z čeledi vřesovcovité. Na listech, popřípadě i plodech, těchto primárních hostitelů se následně vytvářejí uredinia, z nichž jsou uvolňovány urediospory (letní spory), pomocí nichž se rez dále šíří na primárních hostitelích v průběhu celého vegetačního období. Je pravděpodobné, že za vhodných klimatických podmínek může na některých místech rez přežívat jen pomocí urediospor, bez potřeby střídání hostitelů. Optimální podmínky pro klíčení urediospor jsou teplota okolo 19–23 °C a ovlhčení listů.

Spory jsou přenosné vzduchem nebo lidskou činností. Na menší vzdálenosti se spory šíří pomocí větru, deště nebo hmyzu. Na dlouhé vzdálenosti se rez může šířit při obchodu s napadenými rostlinami a plody. Spory mohou být rovněž přenášeny na obalovém materiálu, zařízeních, nástrojích, oděvech i na rukou.

Při silném napadení dochází k defoliaci rostlin. Ztráta listů snižuje vitalitu rostlin, což může způsobit nižší odolnost rostlin během přezimování a snížení produkce květů a výnosu v následující sezóně. Silná opakovaná defoliace může vést k úhynu náchylných rostlin. V Austrálii byly u napadených rostlin pozorovány také předčasný opad nezralých plodů a pozdější dozrávání plodů. V Kanadě způsobila tato rez v roce 2009 až 30% ztráty předpokládané sklizně. Významné škody způsobila doposud rez P. minimum v Austrálii, v Kanadě, Mexiku a USA. Analýza rizika zpracovaná pro území Evropské a Středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO) dospěla k závěru, že rez P. minimum představuje nepřijatelné riziko pro toto území, a to zejména pro pěstované druhy brusnice v tomto území. O původních divoce rostoucích druzích brusnice v tomto území dosud není známo, zda jsou hostiteli rzi.

Rez P. minimum byla původně zjištěna v Severní Americe a Japonsku, odkud byla v posledních desetiletích zavlečena do dalších částí světa. V Severní Americe je výskyt hlášen v Kanadě (v provinciích Nový Brunšvik, Nové Skotsko, Ontario, Ostrov Prince Edwarda a Québec), v USA (ve státech Connecticut, Delaware, Georgie, Kalifornie, Maine, Massachusetts, Michigan, New Hampshire, New York, Oregon, Vermont, Virginie, Wisconsin, Západní Virginie) a v Mexiku. Výskyt byl dále zjištěn v Austrálii, Číně, Jihoafrické republice a Kolumbii. V Evropě se rez objevila poprvé v roce 2015 v Německu. V současné době je omezeně rozšířena v Nizozemsku. V Belgii, Německu a Portugalsku byla zjištěná ohniska výskytu podrobena eradikačním opatřením.

Rez P. minimum není podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 karanténním škodlivým organismem pro EU ani regulovaným nekaranténním škodlivým organismem pro EU, a nejsou stanovena žádná fytosanitární opatření proti zavlékání a šíření tohoto patogenu. 
Rez je ale zapsána v seznamu A2 EPPO, v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se vyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy. Některé členské státy EU při zjištění výskytu rzi přijaly opatření k eradikaci tohoto patogenu.

Monitoring se provádí vizuální prohlídkou listů a plodů ve vhodném období, je-li příznivé počasí k zvýšené tvorbě spor (nové puchýřky se mohou vytvořit během 10 dnů od infekce, rostliny by měly být kontrolovány v období vhodném pro infekci každé dva týdny).

ÚKZÚZ by v případě potvrzení výskytu stanovil rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu P. minimum, zaměřená na odstranění všech zdrojů infekce.

Prevence spočívá v používání zdravého rozmnožovacího materiálu hostitelských rostlin, nepoužívání náchylných odrůd, nepoužívání závlahy postřikem a v případě výskytu rzi v odstraňování napadených letorostů a všech opadaných listů.

Doporučení k ošetřování závisí na situaci a klimatu. V kanadské provincii Nový Brunšvik se provádí jedno fungicidní ošetření v druhé polovině července, které stačí k potlačení infekce a předčasného opadu listů. V Austrálii se ošetřuje, když nastane počasí napomáhající infekci.