Rostlinolékařský portál

Hlavní hostitelskou rostlinou této oligofágní mery je hloh (Crataegus), vývoj může také proběhnout na jabloních (Malus spp.), hrušních (Pyrus spp.) a mišpuli obecné (Maspilus germanica).

Velikost těla je cca 3,5 mm. Základní barva hlavy i hrudi je podle stáří červenohnědá až černohnědá, s bělavě žlutou kresbou. Tvářové kužele jsou zbarveny dohněda. Nohy jsou hnědé nebo černohnědé. Sklerity zadečku jsou rezavě hnědé až černohnědé. Přední křídla cca 3 mm dlouhá, s žilkami žluto až černohnědými, čirá, pouze u kořene někdy slabě zakouřená. Kolem žilek jsou poměrně široké bezostné pruhy, zvláště v apikálních políčkách.

Mera černožilná je úzce oligofágní a monovoltinní druh. Přezimuje ve stádiu imaga, obvykle na jehličnanech (na vrchovinách a v horských nadmořských výškách na smrcích, jedlích a vzácněji na borovicích, v subalpinských polohách na kleči), v nížinách jen vzácně a výjimečně, a to na koniferách). 
Mera černožilná je nejčasnějším druhem. V závislosti na počasí začíná nálet této mery na listnaté dřeviny již od druhé poloviny února, obvykle v první polovině března a trvá do poloviny dubna. Na hostitelských rostlinách dochází k páření a samičky kladou v delším časovém rozmezí asi 200 vajíček.  
Vývoj vajíčka trvá od jednoho do třech týdnů, larvální vývoj pak přibližně měsíc a dospělci nové generace se objevují od první a druhé květnové dekády. Na přelomu května a června nastává migrace mer nové generace ze sadů na zimoviště.

Mera černožilná Cacopsylla melanoneura patří k nejhojnějším druhům mer na území ČR. Je jedním ze dvou známých druhů hmyzích přenašečů patogenu Candidatus Phytoplasma mali, původce fytoplazmové proliferace jabloně. Fytoplazmová proliferace jabloně je hospodářsky významnou chorobou, která způsobuje značné ekonomické ztráty pěstitelům jablek.

• Podpora predátorů a parazitoidů – slunéček (Coccinellidae) a dravých ploštic čeledi Anthocoridae. 
• Vyrovnaná výživa, nepřehnojovat rostliny dusíkem. 
• Správný řez stromů omezující fyziologickou nerovnováhu. 
• Omezení používání širokospektrálních insekticidů.

• Likvidace zdrojů infekce - napadených stromů ve výsadbě a v jejím nejbližším okolí, včetně kořenových výmladků. 
• Použití repelentních prostředků na bázi kaolinu.

Insekticidní ochrana v době náletu vektorů – mer do výsadeb ze zimovišť, termín a četnost ošetření závisí podle dostupných metodik na množství týdenního záchytu a počtu infikovaných jedinců. 
K případnému prvnímu ošetření proti meře je vhodné využít vedlejší účinnost přípravků povolených na další přezimující škůdce, druhé ošetření je možné provést společně s ochranou proti savým škůdcům (sviluškám) v časném jarním období.

J. Juroch, ÚKZÚZ