Rostlinolékařský portál

Fytopatogenní houby rodu Alternaria, Botrytis, Fusarium, Gaeumannomyces, Mycosphaerella, Ophiostoma, Phialophora, Phoma, Phytophthora, Pseudocercosporella, Rhizoctonia, Pythium, Sclerotinia a Verticillium.

Nejlepší výsledky bývají docíleny při preventivních aplikacích. Optimální podmínky pro vývoj druhu P. oligandrum je teplota mezi 18–25 °C a vyšší relativní vzdušná vlhkost. Při vysokém infekčním tlaku choroby je účinnost na původce onemocnění nižší. Druh P. oligandrum je půdní houba, a proto nejlépe působí v půdních podmínkách. Výrobci přípravků deklarují, že lze přípravky aplikovat i na list, protože formulace přípravku obsahuje UV protektanty.

Pythium oligandrum má coenocytické (nepřehrádkované) mycelium a vytváří haustoria, pomocí kterých čerpají živiny z hostitele. Špička haustoria má tvar háčku. Na myceliu se formují nepohlavně vzniklá sporangia o velikosti 12 x 20 µm. Sporangia tvoří složité komplexy skládající se z nepravidelných vláknitých, vejčitých až laločnatých jednotek a jsou buď lineární, nebo rozvětvená. Ve sporangiích se tvoří dvoubičíkaté zoospory o velikosti přibližně 10 µm. Při pohlavním rozmnožování u P. oligandrum dochází k oplodnění oogonia (samičí gametangium) pomocí anteridia (samčí oogonium). Oogonia jsou kulovitá, většinou interkalární, občas také terminální s ostnatými, úzkými výběžky (trny) a jsou velká v průměru kolem 23 μm. Trny jsou dlouhé 4–6 µm a široké 2–3 µm. Antheridium je kyjovité a podélně ulpívá na oogoniu. Pohlavním rozmnožováním vzniknou oospory, které jsou schopny přečkávat nepříznivé podmínky prostředí. Oospory jsou velké 17–19 μm a jsou silnostěnné. Tloušťka stěny je kolem 3 μm.

Na živných půdách vytváří P. oligandrum zpočátku vláknité mycelium, postupně vodnatí a vytváří kožovitý charakter. Mycelium nelze zaměnit s žádným jiným rodem užitečných hub. Zaměnit se dá však s jinými druhy rodu Pythium, které jsou fytopatogenní.

Viditelný příznak napadení není prokazatelný, protože se organismus vyskytuje v půdě a nelze rozpoznat viditelný příznak ve formě mycelia na hostiteli respektive není možné zaznamenat parazitismus na fytopatogenních druzích hub.

Životní cyklus druhu P. oligandrum zahrnuje jak nepohlavní, tak i pohlavní rozmnožování. Nepohlavní rozmnožování převažuje nad pohlavním a představuje přibližně 80 % reprodukce. U nepohlavního rozmnožování se na myceliu vyvíjí sporangia, ve kterých se za určitých podmínek prostředí formují zoospory. Mnohojaderné sporangium (výtrusnice) se oddělí pomocí přehrádky od zbytku mycelia. Při vyšších teplotách nebo nižší vlhkosti se celé sporangium chová jako spora, to znamená, že vyklíčí hyfou. Následně se hyfa rozrůstá, větví a vytváří nepřehrádkované mycelium, na kterém se opět v určité fázi vyvíjí opět nepohlavně vzniklá sporangia. Proces nazýváme přímé klíčení. Naopak, při nižších teplotách pod 18 °C se ve sporangiu tvoří dvou-bičíkaté zoospory, které se po dozrání sporangia uvolňují do prostředí. Uvolněné zoospory brzy encystují a jsou schopny zůstat v klidové fázi. Po období klidu encystované zoospory klíčí a následně vytváří mycelium. Pokud se v blízkosti vyskytuje hostitel, zoospory hned zahájí proces parazitismu. V případě P. oligandrum jsou zoospory důležitou životní fází, protože díky bičíkům mají schopnost se pohybovat ve vodním filmu na delší vzdálenosti a aktivně vyhledávat svého hostitele. V případě parazitismu dochází k tomu, že hyfy P. oligandrum začnou omotávat hyfy hostitelského druhu houby a pomocí nízko-molekulárního proteinu oligandrinu začnou hyfy hostitele rozkládat a čerpat z něho živiny. Na koncích hyf nebo na myceliu P. oligandrum se vytvářejí opět sporangia, které po dozrání praskají a uvolňují zoospory. Ty opět aktivně vyhledají nového hostitele a proces vývoje se opakuje, do vyčerpání živin z hostitele. Po vyčerpání živin během vývoje dojde u P. oligandrum k tvorbě pohlavních gametangií, kdy splynutím oogonia s anteridiem vznikne oospora. Pomocí oospory může P. oligandrum přetrvávat v přírodě až několik let nebo do fáze než se v blízkosti objeví nový hostitel. Při objevení se hostitele začne oospora klíčit a následně vytváří mycelium, popřípadě vyklíčí hned ve sporangium, ze kterého se následně uvolní zoospory a začne probíhat opět nepohlavní rozmnožování P. oligandrum.

V České republice  jsou na bázi P. oligandrum registrovány přípravky proti původcům houbových onemocnění polních plodin (obilniny, řepka olejka, zelenina), skleníkových plodin (okrasné květiny, plodová zelenina), trvalých kultur (ovoce, réva vinná a chmel) a též proti původcům houbových onemocnění v lesních školkách.  
Po rozpuštění formulace biopreparátu je druh P. oligandrum aplikován na rostliny ve formě vodní suspenze oospor. Při aplikaci do půdy je zaváděna samotná formulace nebo je po rozpuštění formulace aplikována suspenze spor. Popřípadě je biopreparát vnesen do půdy pomocí namořeného osiva. V půdním profilu se vytváří soustava přirozených infekčních zón, která způsobuje dlouhodobý infekční tlak na houbové původce onemocnění rostlin.

A. Bohatá, JČU