Rostlinolékařský portál

Fytopatogenní houby rodu Sclerotinia a Botrytis.

Po aplikaci dochází k rozvoji zejména v provzdušněné povrchové vrstvě půdy do hloubky cca 10 cm při teplotách nad 1 °C. Při zamrznutí půdy C. minitans pozastavuje svůj růst, ale nedochází k odumření. Po zvýšení teploty začíná houba opět parazitovat sklerocia, a proto je možné použít přípravek jak na podzim, tak i v jarních měsících. Pyknospory houby jsou schopny přežívat v půdě při dostatečné vlhkosti a teplotě 1–27 °C. Optimální teplota má široký rozsah od 12 do 25 °C. Optimální hodnota pH pro vývoj parazita je 4,5–8. Už při teplotě 5 °C dojde k úplnému zničení sklerocií za zhruba 110 dnů.

Coniothyrium minitans vytváří zpočátku vláknité, chomáčkovité, řídké mycelium, které se postupně stává hustější a zrnitější díky začátku tvorby pyknid. Barva kultury je zpočátku světle žlutá a přechází přes světle hnědou barvu až do olivové barvy. Po plné sporulaci houby je barva kolonie tmavě hnědá až černá. V myceliu se tvoří velký počet pyknid, které jsou uspořádány v řetízcích a jsou volně rozmístěny mezi hyfami nebo jsou vnořeny do živné půdy. Konidiomata pyknidy jsou tmavě hnědé až černé a jsou kulovité i oválné, v průměru 150–600 µm. Na vrcholu mají pyknidy otvor „ostiolum“, pomocí kterého se uvolňují pyknospory na povrch kultury. Na povrchu kultury se tvoří tmavý sliz, což je způsobeno uvolněním pyknospor z pyknid. Konidiogenní buňky se tvoří uvnitř na stěně pyknidy a jsou hyalinní, jednotlivě uspořádané, elipsoidní. Pyknospory jsou tmavé, vejčité až elipsoidní nebo mohou být i krátce cylindrické až téměř kulovité s hladkým povrchem. Velikost pyknospor je v kolem 4–7 x 3–4 µm.

Druh C. minitans se dá zaplést s mykoparazitickou houbou Ampelomyces quisqualis, parazitem původců onemocnění zvané padlí.

Na povrchu sklerocií fytopatogenní houby Sclerotinia sclerotiorum se tvoří pyknidy. Někdy mohou být pyknidy vnořeny do sklerocia. Tvar pyknid na sklerociích je kulovitý až oválný v průměru 150–700 µm. Barva pyknid je hnědá až černá. Na povrchu sklerocia se tvoří slizovitá substance (mucilagenní hmota). Po zmáčknutí parazitovaného sklerocia dojde k uvolnění pyknospor, a v okolí sklerocia vyhřezne tmavě hnědá až černá tekutina.

Druh C. minitans je schopen parazitovat na sklerociích fytopatogenních druhů hub. Do sklerocií proniká buď přímo pigmentovou vrstvou, nebo nepřímo v místě poškození sklerocia. Následně proniká ve sklerociu i do nepigmentované kůry a dřeně sklerocia. Na penetraci se podílí jak lytické enzymy, tak mechanický tlak penetračního hrotu. Po kolonizaci kůry i dřeně dochází k úplné degradaci sklerocia. Svrchní pigmentová vrstva buněk sklerocia je odolnější vůči působení, proto si degradované sklerocium zachovává tvar. Uvnitř takto degradovaného mycelia je masa pyknospor. Na povrchu infikovaných sklerocií se tvoří pyknidy, z kterých dochází k výronu pyknospor v mucilagenní hmotě. Při pohlavním rozmnožování vznikají plodnice podobné periteciu. Jsou vnořené do hostitele a uvnitř se vyvíjí ve vřeckách askospory, které se uvolňují opět otvorem zvaném ostiolum.

Přípravky na bázi C. minitans je možné použít v plodinách, kde škodí původce bílé hniloby (Sclerotinia sclerotiorum, hlízenka obecná) a plísně šedé resp. šedé hniloby (Botrytis cinerea). Nejlepších výsledků je dosahováno při preventivních aplikacích. Biopreparáty se mohou aplikovat jak preventivně, tak kurativně. Preventivní aplikaci biopreparátu je nutné provádět několik týdnů před výsevem nebo výsadbou plodiny, aby došlo k parazitování sklerocií. Spory houby Coniothyrium minitans po aplikaci do půdy infikují a parazitují sklerocia patogenů rodu Sclerotinia spp. a poměrně rychle je rozkládají. Podmínkou účinnosti biopreparátu je jeho promísení s půdou a zapravení do hloubky cca 5 - 10 cm bezprostředně po aplikaci. 
Po aplikaci by však nemělo dojít k obracení půdy hlubšímu, než byla hloubka zapravení, protože by mohla být vynesena k povrchu další sklerocia z hlubších vrstev. Kurativní aplikace se doporučuje na strniště řepky ozimé nebo slunečnice roční, kde mohou být na zbytcích rostlin přichycena sklerocia nebo spadaná na půdu po sklizni plodiny. Při této aplikaci je zaručený kontakt parazita C. minitans se sklerocii. Při aplikaci půdní formulce je do půdy zaváděna samotná formulace, tj. granule nebo je po rozpuštění granulí aplikována suspenze spor. V půdním profilu se vytváří soustava přirozených infekčních zón, která způsobuje dlouhodobý infekční tlak na sklerocia hub rodu Sclerotinia případně Botrytis.

A. Bohatá, JČU