Rostlinolékařský portál

Žito, žitovec Triticale, pšenice, ječmen, oves aj.

C. herbarum 
Stébla, listy a zvláště klasy jsou pokryty malými, černozelenými až černými a nepravidelnými skvrnami (léze) nebo povlaky, které jsou tvořeny konidiemi a konidiofory houby. Při silném napadení se čerň vyskytuje i na obilkách. Někdy dochází k napadení ihned po odkvětu, vzácně jsou napadeny mladé rostliny, které předčasně odumírají. 
A.alternata 
Malé (< 1 mm), oválné, žluté skvrny, nepravidelně rozptýlené na listech, listových pochvách, pluchách a zrnech. Postupně se zvětšují a tmavnou, nakonec jsou tmavě hnědé až šedé, obklopené jasně žlutým okrajem. Později se několik lézí spojí, pokrývá velké plochy listu a někdy dochází až k uhynutí rostlin. 
S.botryosum 
Malé oválné, ohraničené skvrny, které se postupně zvětšují.

C. herbarum 
Patogen roste v širokém teplotním rozmezí (–6)0–32 °C, optimální je teplota 18–28 °C. Rozmnožuje se konidiemi, uvolňovanými z konidioforů. Konidiofory vyrůstají ve svazečcích z průduchů, jsou tmavě zbarvené a řídce větvené, po odpadnutí konidií jsou na nich patrné jizvy. Konidie jsou světle hnědozelené, elipsovité až válcovité, s drobnými výběžky, převážně dvou i více buněčné, 8–15 × 4–6 µm velké. A.alternata 
Rozmnožuje se konidiemi, uvolňovanými z konidioforů. Konidiofory jsou krátké, většinou nevětvené. Konidie jsou středně až tmavě hnědé barvy, vejčité hruškovité, kyjovité nebo elipsoidní a často se zužují na jednom konci. Jsou vícebuněčné, septované (s příčnými i podélnými přehrádkami), měří 20–40 x 8–12 µm a mohou tvořit krátké řetízky. Někdy se tvoří i chlamydospory.
S. botryosum 
Rozmnožuje se konidiemi, uvolňovanými z konidioforů a askosporami tvořícími se v plodnicích peritheciích. Konidie se liší tvarem, jsou kulovité, vejčité až válcovité se zaoblenými konci. Mají několik příčných a podélných šikmých sept (přehrádek). Jsou tmavě hnědé až černé barvy, mají mírně drsný povrch a měří 25–40 x 20–30 µm. Plodnice se vyskytují v malých rozptýlených skupinách v nekrotických oblastech. Askospory mají příčná a podélná septa, jsou 32–35 x 13–15 µm velké, hnědé a obvejčitého tvaru

C. herbarum 
Patogen je rozšířen po celém světě, vyskytuje se na rostlinách, v půdě, na potravinách a na různých rozkládajících se organických substrátech a může také kolonizovat řadu vnitřních povrchů (podlahy, stěny, matrace, koberce). Patogen je polyfág, saprofyt a fakultativní parazit, který přednostně napadá oslabené rostliny. Vyskytuje se často v porostech, které nebyly včas sklizeny. Výskyt černí obvykle nemá za následek kvantitativní snížení výnosu, má ale negativní dopad na kvalitu zrna. Zrno ze silně napadených porostů není vhodné k potravinářským účelům. Spory patogenu jsou významným alergenem. Dlouhodobé vystavení zvýšeným koncentracím spor může vyvolat chronickou alergii a astma. Produkuje některé toxické metabolity, avšak ne mykotoxiny. 
Alternaria spp. 
Houby rodu Alternaria mohou produkovat mykotoxiny, které kontaminují zrna v napadených klasech. Spory patogenu jsou také významným alergenem. Dlouhodobé vystavení zvýšeným koncentracím spor může vyvolat chronickou alergii a astma. 
S. botryosum 
Patogen přežívá v půdě, na zbytcích rostlin a může být také přenášen osivem. Je to slabý parazit, vyskytující se především na oslabených rostlinách, napadených jinými patogeny nebo poškozených. Spory patogenu jsou také významným alergenem. Dlouhodobé vystavení zvýšeným koncentracím spor může vyvolat chronickou alergii a astma.

Vizuální hodnocení rozsahu napadení listů a klasů.

• Dle aktuálního výskytu.

• Favorizující klimatické faktory – teplota, srážky v období kvetení obilniny a sklizně a vysoká vlhkost vzduchu.

• Nejsou známy.

Nepřímá opatření představují obecně známé a prakticky využívané agrotechnické postupy, které jsou založeny na vytváření optimálních podmínek pro růst a vývoj rostlin a naopak nevhodných ekologických podmínek pro vznik infekcí a šíření choroby.
Dostatečně účinná preventivní ochrana musí být komplexní, zahrnující tato opatření: 

• Pěstování geneticky rezistentních / odolných odrůd. 
• Odrůdově pestré složení pěstovaného sortimentu i na menších územích, které zpomaluje rychlý plošný rozvoj epidemie. 
• Pravidelné střídání obilnin s neobilními druhy v osevním sledu (doporučuje se přerušení setí obilnin v osevním postupu na tři roky). 
• Použití zdravého osiva. 
• Vyrovnaná výživa (nepřehnojovat dusíkem). 
• Vytváření optimálních růstových podmínek (nepodporovat vznik hustých porostů). 
• Důsledné zapravení posklizňových zbytků. 
• Podpora rozkladu posklizňových zbytků v půdě. 
• Včasné ničení výdrolu.

• Fungicidní ošetření se provádí podle signalizace nebo při výskytu od fáze (BBCH 39), zpravidla v době metání (BBCH 51–59). 
• Zásahy se obvykle provádějí proti celému komplexu chorob listů a klasů.

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.