Rostlinolékařský portál

Troudnatec jasanový patří mezi dřevní houby s užším hostitelským spektrem. Nejčastěji napadaným rodem hostitelských dřevin jsou jasany (Fraxinus spp.). Dalšími hostitelskými rody, na nichž se může tato houba vzácně vyskytovat, jsou topoly (Populus spp.) a akáty (Robinia spp.).

Plodnice troudnatce jasanového jsou víceleté, přirůstající každým rokem. Vyskytují se nejčastěji na bazální části kmene, i když z počátku mohou vyrůstat i ze substrátu v těsné blízkosti kořenových náběhů. V případě růstu ze substrátu jsou plodnice z pravidla kulovitého tvaru. Při výskytu na kmeni jsou plodnice bokem přirostlé, mohutné, polokulovitého tvaru, často rostoucí nad sebou i vedle sebe. Mladé plodnice jsou velmi pružné, ale ne měkké, spíše gumovité, velmi houževnaté. Povrch plodnic je hladký a hrbolatý, z počátku světlý až světle oranžový. V průběhu stárnutí se povrch barví do šeda až šedočerna. Staré plodnice jsou tvrdé, jen velmi těžce oddělitelné od hostitele. Rourky na spodní straně plodnice jsou drobné z počátku bílé, následně mohou být světle hnědé. Dužina uvnitř plodnic je také světlá až šedě okrová. Jsou v ní jasně viditelné jednotlivé vrstvy. Plodnice této houby mohou dorůstat velkých rozměrů. Jednotlivé plodnice mohou mít šířku až třicet centimetrů a v případě srůstu více plodnic do tak zvaných agregátů mohou mít i více než půl metru.

Mladé plodnice této houby mohou s ohledem na oranžový nádech, tvar a místo výskytu připomínat plodnice rezavce kořenového (Inonotus dryadeus) ten se ale vyskytuje převážně na dubech (Quercus spp.), výtrusorodé rouško je výrazně oranžové, často s přítomností gutace a dužina je také rezavě hnědá. Staré plodnice této houby pak bývají zaměňovány s houbami rodu lesklokorka (Ganoderma spp.). Ty mívají ale také výrazně tmavou dužinu hnědé barvy a kakaově hnědý výtrusný prach.

Troudnatec jasanový patří do skupiny hub bílého tlení. Jeho hniloba je z počátku pevná, dřevo jen mírně zesvětlá. Následně dochází k vláknitému rozpadu dřevní hmoty a rychlé ztrátě pevnosti i pružnosti. K selhání dochází nejčastěji vývratem či zlomem v bazální části kmene.

Tato houba patří mezi ranové parazity šířící se na nové hostitele za pomoci větru. Infekce tedy proniká skrze mechanická poškození. Následně způsobuje degradaci dřeva, především v oblasti kosterních kořenů a báze kmene. Do vyšších částí kmene infekce téměř neproniká, díky čemuž se často setkáváme s napohled naprosto zdravým pařezem, při kácení i silně napadených dřevin. Na hostitelské dřevině dále přežívá i po odumření či mechanické destrukci, neboť se jedná o fakultativně nekrotrofního parazita.

Troudnatec jasanový je houba s agresivním tlením, která dokáže způsobit selhání dřeviny zlomem, v bazální části kmene, nebo vývratem. Výhodou z pohledu včasného zjištění dřevin problematických z pohledu provozní bezpečnosti je hojná fruktifikace této houby. Z pravidla platí, že množství, rozložení a velikost plodnic odpovídá rozsahu infekce. U výrazně napadených dřevin také často dochází k výraznému zbytnění bazální části kmene. Rozsáhlá infekce má zřetelný vliv také na vitalitu napadených dřevin, kdy dochází k velmi rychlému prosychání větví v koruně. V případě výskytu většího množství plodnic rostoucích po obvodu kmene v kombinaci se sníženou vitalitou dřeviny, z pravidla akutně hrozí selhání, proto je doporučeno pokácení dřeviny, nebo provedení tahové zkoušky.

I přes užší hostitelské spektrum je pravděpodobně výskyt této houby na území ČR limitován především její “teplomilností“ respektive vazbou na teplejší klima a nižší nadmořské výšky. Díky tomu je v ČR tato houba považována za vzácně se vyskytující druh i přes fakt, že její hlavní hostitel jasan, je v ČR značně rozšířená dřevina. Běžněji se s ním můžeme setkat především v oblasti Jižní Moravy. Na Slovensku a v dalších jižněji položených státech Evropy se pak jedná o celkem běžný druh.

J. Rozsypálek, MENDELU