Rostlinolékařský portál

Nejvýznamnějším hostitelem květopasa A. signatus je rod jahodník (Fragaria spp.), dalšími hostitelskými rostlinami jsou rostliny rodů ostružiník (Rubus spp.), růže (Rosa spp.) a brusnice (Vaccinium spp.).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu A. signatus v ČR byl prováděn v roce 2021 a byl podpořen finančním příspěvkem EU.

Dospělec je 2,5 mm dlouhý, rudohnědý až černý, na krovkách s podlouhlou tmavou skvrnou. Zbarvení dospělců i kresba na krovkách jsou variabilní, včetně skvrny na krovkách, která může v některých případech chybět. 
Vajíčka A. signatus jsou obvykle 0,5 mm dlouhá, sklovitě bílá. 
Larva je podobná larvám dalších druhů rodu Anthonomus, 3–4 mm dlouhá, v závislosti na vývojovém stadiu zpočátku bílá, později šedá s výraznou hlavou. 
Kukla A. signatus je 2–3 mm dlouhá, 1–2 mm široká, žlutavě bílá.

Škůdce lze zaměnit s dalšími druhy rodu Anthonomus.

Příznakem napadení hostitelských rostlin je výskyt částečně nakousnutých stopek květních poupat, která visí na rostlině, a odkousnutých květních poupat ležících na zemi.

Příznaky napadení lze zaměnit s napadením květopasem jahodníkovým (A. rubi).

A. signatus vytváří jednu generaci v roce. Přezimuje v půdě v blízkosti hostitelských rostlin, pod rostlinnými zbytky a ve vegetaci v blízkosti míst pěstování hostitelských rostlin. Přezimující dospělci se objevují v jarním období a jsou aktivní při teplotě kolem 16 °C. Po přezimování se dospělci živí na listech hostitelských rostlin, v menší míře na poupatech. Samice naklade okolo osmdesáti vajíček do otvorů vyhloubených v květních pupenech, odděleně jedno vajíčko do každého poupěte. Potom nakousne stopku pupenu několik mm pod ním. Larvy se líhnou po 6–14 dnech v závislosti na teplotě, živí se v oddělených poupatech po dobu 3–4 týdnů. Vývoj larev je rozdělený do tří instarů. Ke kuklení larev dochází přímo v poupatech. Stadium kukly trvá 5–8 dní. Líhnutí dospělců probíhá v období od května do června, mladí dospělci se živí pylem a okvětními lístky, po žíru, který probíhá po několik týdnů, vyhledávají vhodná mísa k přezimování.

Nejpravděpodobnějším způsobem šíření škůdce na větší vzdálenosti je šíření společně se zásilkami ovoce a hostitelských rostlin určených k pěstování.

Významné škody způsobil květopas A. signatus na počátku minulého stolení v jižní části státu New Jersey, kde došlo na značně velkém území k úplnému zničení porostů jahodníku. Další významné škody způsobil tento květopas v Kanadě na Ostrově prince Eduarda v roce 1974 na jahodníku a maliníku. Nicméně u silně rostoucích odrůd jahodníku, které vytvářejí velké množství poupat, nebývají škody tak výrazné. V členských státech EU jsou vhodné klimatické podmínky pro usídlení tohoto druhu.

Kanada, USA.

Květopas A. signatus se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II, řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. 
Škůdce je zařazen v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území členských států EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Při zjištění výskytu květopasa A. signatus na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření za účelem eradikace ohnisek výskytu škůdce.

K ochraně by mohly být využity stejné přípravky jako proti květopasu jahodníkovému.