Rostlinolékařský portál

Hlavním hostitelem je trnka domácí (Prunus spinosa), vývoj této mery probíhá i na dalších druzích rodu slivoň Prunus spp., např. na slivoni myrobalánu (P.cerasifera), slívoni obecné (P. insititia), meruňce obecné (P. armeniaca), broskvoni obecné (Prunus persica), švestce domácí (Prunus domestica), třešni ptačí (P.avium), višni obecné (P.cerasus), mandloni obecné (P.dulcis) a slivoni vrbové/japonské (P.salicina).

Velikost těla je cca 2,3 mm. Barva hlavy a hrudi je červenohnědá, bez výraznější světlé kresby. Zadeček též červenohnědý, u nejmladších jedinců zelenavý. Přední křídla cca 1,8 mm dlouhá, rezavě až temněji hnědá, žilky světlejší než zbarvení políček. U nejmladších jedinců se hnědé zbarvení omezuje na koncová políčka předních křídel. Žilky jsou červenohnědé, pterostigma zakouřené. Zbarvením a neobyčejně hustými ostny předních křídel se výrazně liší od dalších dvou druhů mer. Nohy jsou červenohnědé a zadeček černé barvy.

Cacopsylla pruni je úzce oligofágní a monovoltinní druh (má pouze jednu generaci ročně). 
C. pruni přezimuje jako dospělec na jehličnanech ve vrchovinách a horách od 450–500 m n.m. a výše. 
Jarní nálet této mery do sadů začíná koncem března, migrace vrcholí v období druhé dubnové dekády (v době květu trnek) a pokračuje až do první dekády května. Od poloviny dubna do konce května kladou samičky vajíčka. První dospělci nové generace se objevují od poloviny května a jejich četnost kulminuje v druhé polovině června. Asi týden po posledním svlékání migrují nová imaga z hostitelských rostlin na zimoviště.

Mera trnková Cacopsylla pruni se vyskytuje prakticky v celé Evropě, včetně ČR. Je jediným známým hmyzím přenašečem fytoplazmové žloutenky peckovin. Fytoplazmová žloutenka peckovin je hospodářsky významnou chorobou, která způsobuje značné ekonomické ztráty pěstitelům peckovin, především teplomilných.

• Podpora predátorů a parazitoidů - slunéček (Coccinellidae) a dravých ploštic čeledi Anthocoridae. 
• Vyrovnaná výživa, nepřehnojovat rostliny dusíkem. 
• Správný řez stromů omezující fyziologickou nerovnováhu. 

• Likvidace zdrojů infekce – napadených stromů ve výsadbě a v jejím nejbližším okolí, včetně kořenových výmladků. 
• Použití repelentních prostředků na bázi kaolinu.

• Použití přípravků se selektivní účinností a s co nejmenšími vedlejšími účinky na užitečné organismy. 
• Insekticidní ochrana v době náletu vektorů - mer do výsadeb ze zimovišť, termín a četnost ošetření závisí podle dostupných metodik na množství týdenního záchytu a počtu infikovaných jedinců. 
• K případnému prvnímu ošetření proti meře je vhodné využít vedlejší účinnost přípravků povolených na další přezimující škůdce, druhé ošetření je možné provést společně s ochranou proti savým škůdcům (sviluškám) v časném jarním období.

J. Juroch, ÚKZÚZ