Rostlinolékařský portál

V  Severní a Jižní Americe, kde patogen napadá topoly (Populus spp.), včetně hybridních a exotických druhů jako je P. balsamifera, P. deltoides, P. nigra a P. trichocarpa. Mezi rezistentní druhy patří P. alba, P. canescens a P. nigra var. italica.

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum patogena S. musiva bude v ČR probíhat v roce 2026.

Druh Sphaerulina musiva je morfologicky velmi podobný s jinými druhy rodu Mycosphaerella na topolech, zejména M. populicola a M. populi, pro přesnou diagnostiku je nezbytná i kultivace na živná média.

Houbový patogen Sphaerulina musiva napadá nejčastěji mladé výhony na spodních větvích. Brzy poté, co začnou rašit listy, asi 3–4 týdny po otevření pupenů, se na listech objevují skvrny různé velikosti. Tyto skvrny jsou hnědé s nažloutlým středem. Na obou stranách listu se tvoří malé černé plodničky – pyknidy. Skvrny se velmi rychle šíří a za optimálních podmínek, jako je vlhko, se z plodniček uvolňují růžové úponky konidií. 
Na mladých, bujně rostoucích výhonech se objevuje korová nekróza – tmavě hnědé léze se světlejším středem, ve kterých se asi 4 týdny po infekci tvoří pyknidy. Tenčí výhony, zpravidla do 2 cm v průměru, odumírají. Na silnějších výhonech se tvoří propadlé léze, u odolnějších druhů vzniká kalus a léze se šíří pomaleji.

Pyknidia, která se tvoří po celé léto, se nacházejí vnořená v obou površích listů nebo v kůře. Konidie jsou vylučovány v drobných růžových úponcích a časné infekce listů mohou vzniknout z těchto spór roznášených větrem. Konidie infikují stonky přes základ listové stopky nebo lenticely; rány se pro vstup nezdají být nezbytné. Později, na podzim, se spermogonie tvoří jak na listech, které jsou ještě na stromě, tak na opadaných listech. Pseudothecia, která se vyvíjí během zimy, se následující jaro objevuje na opadaných listech a na rakovinné kůře jednoletých stonků. K infekci askosporami dochází na listech mladých výhonků a později na stoncích prostřednictvím ran, lenticel, palistů nebo řapíků listů

Za přirozených podmínek se patogen šíří rozptylem askospor a konidií přenášených větrem. V mezinárodním obchodě se může přenášet na infikovaných sazenicích, řízcích nebo napadené kůře starších stromů, případně na infikované kůře na kládách nebo řezivu.

V Severní Americe tato houba jako listová skvrnitost prakticky nezpůsobuje žádné škody na původních druzích. Na exotických a hybridních druzích však způsobuje závažné rakoviny a odumírání a vedla k rozsáhlým ztrátám v hybridních výsadbách rodu Populus. Ačkoli náchylné jsou stromy všech věkových kategorií, rakovina se vyskytuje pouze na kůře mladších stonků a větví.

Patogen Sphaerulina musiva pochází ze Severní Ameriky.

Patogen Sphaerulina musiva patří mezi karanténní škodlivé organismy pro EU. Je uveden v příloze II části A prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, která obsahuje seznam karanténních škodlivých organismů, jejichž výskyt není na území EU znám. Patogen S. musiva je rovněž uveden v příloze VII tohoto nařízení, které stanovuje zvláštní požadavky na dovoz rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů ze třetích zemí. Rostliny topolů kromě plodů a osiva dovážené z Ameriky musí mít úřední potvrzení, že na místě produkce ani v jeho bezprostředním okolí nebyly od začátku posledního ukončeného vegetačního období pozorovány žádné příznaky výskytu S. musiva. 
Tento patogen je rovněž zařazen v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), ve kterém jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje k regulaci jako karanténní škodlivé organismy.

Při zjištění výskytu tohoto škodlivého organismu na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohniska výskytu.

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

I. Svobodová
H. Popadincová

Sphaerulina musiva (MYCOPP)[Documents]| EPPO Global Database
Pest categorisation of Sphaerulina musiva