Rostlinolékařský portál

Obilniny a další rostliny z čeledi lipnicovitých (Poaceae) jako jsou trávy a plevele.

Dospělci jsou 12–16 mm dlouzí. Hlava, štít a štítek jsou zbarveny do černa a krovky jsou hnědé až oranžovohnědé. Čelní štít se dopředu zužuje a na konci je viditelně zdvižený. Okraj štítu je lemovaný světlými chloupky. Krovky jsou po stranách lemovány dlouhými, odstávajícími štětinami. Samičky mají opýření delší. Tykadla mají 9 článků a jsou zakončená paličkou. Chodidla jsou delší než holeně. Končetiny jsou zakončeny drápky.
Larvy dosahují délky 25–30 mm. Zprvu jsou zbarveny do bílé, později krémové až světle hnědé. Larva má typický vzhled, je prohnutá do tvaru písmene „C“. Larvy se vyvíjejí na kořenech travin.

Dospělci listokaza pšeničného jsou podobní dalším druhům listokazů z rodů Anisoplia a Phyllopertha. Může se zaměnit i s chroustem, ale ten je podstatně větší a létá za soumraku, kdežto listokaz obilní nejraději okolo poledne, kdy je sluneční aktivita nejsilnější.
Larvy jsou podobné mladým larvám (ponravám) chroustů.

Dospělci škodí v květenství, kde se živí pylem, tyčinkami i semeníky. Později brouci ožírají i měkká zrna. Larvy poškozují kořenový systém rostlin.

Listokaz pšeničný má dvouletý vývojový cyklus. Přezimují larvy, které vyhledávají k přežití suché a lehké písčité půdy. Po přezimování nastává na jaře kuklení – obvykle koncem května. Brouci se líhnou v červnu. Dospělí brouci jsou aktivní v poledních hodinách, kdy je sluneční aktivita nejsilnější. Na noc se ukrývají v prasklinách půdy. Kladení vajíček nastává od června. Samička naklade až 50 kusů vajíček. Po třech týdnech se líhnou larvy. Larvy se vyvíjejí na kořenech rostlin, které ožírají a poškozují. Uvádí se, že larvy se živí také humusem a tím pádem nemají takovou škodlivost.

Listokaz pšeničný byl na začátku 20. století významný škůdce obilnin na jižní Moravě. V současnosti je na ústupu a jeho škodlivost je zanedbatelná.

J. Patočková, ÚKZÚZ