Rostlinolékařský portál

Jedná se o dicyklickou mšici.
Zimní hostitel: řešetlák (Rhamnus cathatica, R. lanceolata, R. alnifolia).
Letní hostitel: sója (Glycine max, G. soja).

Samičky jsou 1,2–1,7 mm velké, světle žluté až limetkově zeleně zbarvené. Sifunkuli jsou tmavé už od báze, kauda je naopak světlá a 3krát delší, než je její šířka, nese 7–9 chloupků.

S ostatními druhy mšic rodu Aphis (na sóji: Aphis craccivora, A. fabae, A. gossypii).

Silné napadení způsobuje zakrnění rostlin, deformaci listů či jejich předčasný opad, dále zakrnění stonků i listů a snížený počet větví, lusků a semen. Zároveň se snižuje hmotnost semen a dochází k nedostatečnému vývoji kořenového systému. Ztráty na výnosech se pohybují v rozmezí 50–70 %. Silně vylučuje medovici, která ulpívá na listech a je následně prorůstána černěmi (saprofytické houby). Takto znečištěné rostliny mají sníženou fotosyntézu, taktéž se mohou přehřívat a odumírat

Přezimují vajíčka na řešetláku, která odolávají teplotám až -34 °C. Na jaře se líhnou zakladatelky, sáním způsobují deformace listů a mladých výhonů. Koncem května až počátkem června dochází k přeletu na sóju, kde může mít až 15 generací. Na podzim se vrací zpět na řešetlák, kde jsou kladena vajíčka.

Původní v jihozápadní Asii. Nyní zavlečena do Severní Ameriky, kde působí hospodářské škody na sóji. V Evropě dosud nebyla detekována. Je přenašečem neperzistentních rostlinných virů.

S. Rychlý, D. Fryč, ÚKZÚZ