Rostlinolékařský portál

Převážně primární parazitoidi kukel motýlů a dvoukřídlých, méně často u blanokřídlých, brouků a mravkolvů. Některé druhy jsou hyperparazitoidi lumků, lumčíků a kuklic.

Zdravá, heterogenní krajina s dostatkem mikrostanovišť zajišťující dospělcům potravu (nektar a pyl), úkryt a alternativní hostitele pro vývoj larev. Vhledem ke krátké doletové vzdálenosti od zdrojů potravy k hostitelům je třeba podporovat výskyt kvetoucích rostlin v blízkém okolí porostů nebo přímo na pozemku výsevem nektarodárných biopásů. 
Upřednostnit selektivní pesticidy v době výskytu dospělců, kteří jsou nejcitlivějším vývojovým stádiem k insekticidům (při pohybu na rostlinách přijdou do styku s postřikem).

Často středně velké druhy (1,8–13 mm), převážně černě zbarvené se žlutou nebo červenou kresbou. Charakteristická jsou nápadně ztlustlá zadní stehna, vespod ozubená. 
V ČR 32 druhů, v Evropě 93.

Podobné na další chalcidky (Chalcidoidea), od kterých se odliší podle velkých, ozubený zadních stehen a zbarvení.

Vývoj larvy uvnitř hostitele je většinou bezpříznakový, parazitace se projeví až po opuštění těla hostitele (např. vykousaný kruhový otvor v kukle motýla nebo pupáriu). Někdy dochází k opoždění ve vývoji, hostitel je menší. U druhů s průhlednou pokožkou prosvítá uvnitř larva stehnatky.

U většiny druhů je biologie neznámá, pravděpodobně mají jednu až dvě generace v roce v závislosti na životním cyklu hostitelů. Přezimují samice či larvy. Naše druhy se vyvíjejí uvnitř těla hostitele jako idiobionti. Samice klade vajíčko nejčastěji do larvy posledního instaru dvouřídklých nebo kukel motýlů na začátku vývoje, ale mohou klást vajíčko i do vajíček (např. bráněnek), v tom případě je vývoj zpožděn a probíhá až je larva hostitele narostlá do potřebných rozměrů. V jednom hostiteli se většinou vyvíjí pouze jedna larva. Řada druhů je teplomilných, vyskytují se pouze v nížinách nebo k nám pronikají z jihu na jižní Moravu.

U škůdců parazituje pouze několik druhů, např. polyfágní stehnatka motýlí (Brachymeria tibialis) v kuklách motýlů, B. vitripennis a B. inermis v kuklách štítonošů nebo Conura xanthostigma u pilatěnek rodu Arge. Vliv na populace jiných užitečných organismů (kuklice, lumci, lumčíci) je v agrocenózách zpravidla nevýznamný.

K. Holý, VÚRV