Rostlinolékařský portál

Bázlivec D. undecimpunctata undecimpunctata má široký hostitelský okruh. Rostliny, na kterých může tento bázlivec dokončit svůj vývoj, jsou z čeledí bobovité (Fabaceae), lilkovité (Solanaceae), lipnicovité (Poaceae), merlíkovité (Chenopodiaceae), rdesnovité (Polygonaceae) a tykvovité (Cucurbitaceae). Dospělci jsou schopni se živit na rostlinách z dalších 28 čeledí. Na poli preferují tykvovité rostliny, jako jsou meloun cukrový (Cucumis melo) nebo okurka setá (Cucumis sativus), k hlavním hostitelským druhům se řadí také kukuřice setá (Zea mays) a fazol obecný (Phaseolus vulgaris).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu bázlivce D. undecimpunctata undecimpunctata v ČR probíhá od r. 2024.

Dospělec je dlouhý 4,8–6,9 mm, krovky má zelené, žluté nebo červenohnědé s 12 černými kulatými skvrnami. Hlava je černá, stejně jako štítek, štít je žlutý. Vajíčko je oválné, dlouhé 0,7 mm, široké 0,5 mm, světle až tmavě žluté. Larva je žlutavě bílá, 12–19 mm dlouhá, s třemi páry malých hrudních noh a šedohnědou hlavou. Kukla je dlouhá 6,3 mm, široká 3 mm; žlutá, na konci zadečku má pár silných trnů a menší trny se nacházejí dorzálně na jednotlivých zadečkových článcích.

Dospělce je možné odlišit od dospělců dalších poddruhů tohoto druhu podle zcela černého zadečku a černých nohou. U jiných poddruhů jsou tyto části těla alespoň částečně světlé. Larvy v půdě mohou být zaměněny s larvami jiných druhů rodu Diabrotica nebo s larvami kovaříků, tzv. drátovci. Drátovci jsou delší, a to až 25 mm, sytě žluté až hnědé barvy s tmavě hnědou hlavou. Tělo drátovců je silně sklerotizované a působí mnohem pevnějším dojmem.

Larvy se živí kořeny a prokousávají se se do stébel kukuřice seté, ječmene (Hordeum spp.), pšenice (Triticum spp.), či do stonků fazolu, ale ne do stonků tykvovitých rostlin. Symptomy na kukuřici jsou patrné, když rostliny dosáhnou výšky 20–50 cm. Rostliny špatně rostou, zakrňují a žloutnou, ale mohou přežít a stále produkovat zrno. Při napadení stébla mohou rostliny odumřít, což se často stává u vzešlých rostlin obilnin, zejména kukuřice, zatímco starší rostliny jsou k odumření méně náchylné. Symptomy poškození dospělci jsou popsány na tykvovitých rostlinách, na nichž brouci na jaře vyžírají dírky v děložních lístcích a v listech. Při letním žíru ožírají brouci listy, výhony a mladé plody. Na výhonech a plodech jsou patrné jizvy, i když tyto příznaky nejsou specifické jen pro tento poddruh bázlivce D. undecimpunctata. Silný výskyt dospělců může vést k vážnému odlistění napadených rostlin.

Poškození nadzemních částí rostlin dospělci může být zaměněno za poškození jinými druhy listožravých škůdců.

Přezimují brouci pod listím a rostlinnými zbytky v lesnatých územích a jsou aktivní pouze v obdobích, kdy teplota dosáhne 15–20 °C. Brouci obecně přezimují v oblastech s mírnou zimou, zejména v jižních státech USA a v Mexiku. Z těchto území se každoročně šíří na sever, kde vytvářejí přechodné nepřezimující populace. Na jaře se brouci živí na kvetoucích plevelných, divoce rostoucích i kulturních rostlinách, přičemž střídají různé druhy rostlin. Samičky kladou vajíčka do půdy do blízkosti hostitelských rostlin larev. Jedna samička naklade 200–1200 vajíček. Samičky preferují pro kladení hrubší půdu nebo půdu s trhlinami před hladkou a jemnou půdou a půdu mokrou před suchou. Larvy procházejí třemi instary. Před zakuklením opouštějí larvy hostitelské rostliny, zavrtávají se do země a vstupují do neaktivní (prepupální) fáze. Při 27 °C v laboratorních podmínkách je průměrná rychlost vývoje 6,4 dne u vajíček, 13,2 dne u larev, 3,6 dne u prepup a 6,5 dne u kukel. Celková průměrná doba vývoje od vajíčka do dospělce činí 30 dní.

Brouci mohou přelétávat na delší vzdálenosti, ale jejich letový potenciál není dostatečný k tomu, aby se tímto způsobem rozšířili ze Severní Ameriky do Evropy. Není vyloučena možnost šíření s dopravními prostředky, podobně jako to bylo pozorováno u bázlivce kukuřičného (D. virgifera virgifera) v Evropě. Na velké vzdálenosti se mohou šířit nedospělá stadia (vajíčka, larvy, kukly) bázlivce při mezinárodním obchodu s půdou nebo jinými pěstebními substráty s rostlinami, nicméně pravděpodobnost tohoto způsobu přenosu je nízká.

Dospělci napadají různé druhy zeleniny a okrasných květin, zejména tykvovitých rostlin, na nichž působí větší škody, než příbuzné druhy bázlivců. Například ve Willamette Valley, což je velmi úrodná oblast a centrum pěstování zeleniny ve státu Oregon, je tento bázlivec považován za nejvýznamnějšího hmyzího škůdce. Dospělci v některých oblastech škodí rovněž na luskovinách a kukuřici. Zvýšené náklady způsobuje insekticidní ošetřování proti dospělcům. Dospělci jsou také přenašeči virových a bakteriálních chorob, např. u tykvovitých Cucumber mosaic virus, Muskmelon necrotic spot virus, Erwinia tracheiphila, u kukuřice Maize chlorotic mottle virus a Pantoea stewartii. Larvy poškozují nejen kořeny kukuřice, ale i mnoha dalších plodin.

Severní Amerika: Mexiko, USA (Arizona, Colorado, Havaj, Idaho, Kalifornie, Oregon, Utah, Washington).

Podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 se bázlivec D. undecimpunctata undecimpunctata řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Účinným opatřením proti zavlečení tohoto bázlivce do EU je zákaz dovozu zeminy a pěstebních substrátů ze všech třetích zemí kromě Švýcarska. Bázlivec D. undecimpunctata undecimpunctata je rovněž zařazen v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

V oblastech rozšíření bázlivce D. undecimpunctata undecimpunctata se široce využívá insekticidní ošetřování proti dospělcům, především k ochraně rostlin ve stadiu děložních lístků, a v pozdějších fázích vývoje k ošetřování na list, aby se zabránilo přenosu virů a bakterií. Vzhledem k tomu, že se dospělci shlukují na okrajích fazolových polí, provádějí se insekticidní postřiky těchto okrajů. Při předpokladu silného napadení larvami se doporučuje aplikace granulovaných insekticidů. Pěstitelé zeleniny využívají prvky integrované ochrany zahrnující střídání plodin, signalizaci ošetření podle monitoringu (vizuální sledování a lepové lapače) a prahové hodnoty ošetřování pro jednotlivé plodiny, včasnou orbu pro odstranění vegetace a zabránění kladení vajíček a u tykvovitých plodin použití ochranných sítí proti dospělcům. K monitoringu výskytu i k hubení dospělců jsou využitelné i feromonové lapače.

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

P. Tóth, L. Víchová, ÚKZÚZ.

EPPO Global Database