Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Diabrotica undecimpunctata howardi

třída: hmyz (Insecta) řád: brouci (Coleoptera) čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae)

EPPO kód: DIABUH

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Dospělci bázlivce D. undecimpunctata howardi byli zjištěni na divoce rostoucích nebo kulturních rostlinách z 50 různých botanických čeledí. Z pěstovaných plodin napadají dospělci rostliny z čeledi tykvovité (Cucurbitaceae), jako je např. okurka setá (Cucumis sativus), meloun cukrový (Cucumis melo), tykev obecná (Cucurbita pepo) nebo lubenice obecná / meloun vodní (Citrullus lanatus), K významným hostitelům dospělců se dále řadí podzemnice olejná (Arachis hypogea), sója luštinatá (Glycine max), kukuřice setá (Zea mays), povijnice batátová (Ipomoea batatas), fazol obecný (Phaseolus vulgaris) a další plodiny z čeledi bobovité (Fabaceae). Larvy se živí hlavně kořeny kukuřice, ale ožírají i kořeny jiných rostlin, např. tykvovitých, bobovitých, povijnice batátové nebo plevelných rostlin.
Situace v ČR
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se.
Výsledky detekčních průzkumů
Úřední detekční průzkum výskytu bázlivce D. undecimpunctata howardi v ČR probíhal v roce 2024.
Popis
Dospělec je dlouhý 5,2–7,5 mm; krovky má zelené, žluté nebo červenohnědé s 12 černými kulatými skvrnami. Hlava je černá, zadeček je žlutý. Vajíčko je oválné, 0,7 mm dlouhé; 0,5 mm široké; světle až tmavě žluté. Larva je žlutavě bílá, 12–19 mm dlouhá, s třemi páry malých hrudních noh a s šedohnědou hlavou. Kukla je dlouhá 6,3 mm, široká 3 mm; žlutá, na konci zadečku má pár silných trnů a menší trny se nacházejí dorzálně na jednotlivých zadečkových článcích.
Možnost záměny
Dospělce je možné zaměnit za jiné podruhy tohoto druhu. Od D. undecimpunctata undecimpunctataD. undecimpunctata duodecimnotata se liší barvou zadečku a velikostí skvrn na krovkách. Larvy v půdě mohou být zaměněny s larvami jiných druhů rodu Diabrotica nebo s larvami kovaříků, tzv. drátovci. Drátovci jsou delší, a to až 25 mm, sytě žluté až hnědé barvy s tmavě hnědou hlavou. Tělo drátovců je silně sklerotizované a působí mnohem pevnějším dojmem.
Příznaky poškození/napadení
Larvy se živí kořeny a vyžírají stonky. Mohou způsobit příležitostné poškození povrchu nebo slupky tykvových plodů, které přijdou do kontaktu s půdou. Žír larev může zvýšit napadení dotčených rostlin houbami rodu Fusarium. Symptomy na kukuřici jsou patrné, když rostliny dosáhnou výšky 20–50 cm. Rostliny špatně rostou, zakrňují a žloutnou, ale mohou přežít a stále produkovat zrno. Jestliže je napadeno stéblo, rostliny obvykle odumírají. Symptomy poškození dospělci jsou popsány na tykvovitých rostlinách, na nichž brouci vyžírají dírky v listech, jizvy na plodech a na výhonech, což vede k vadnutí a snížení výnosu.
Možnost záměny poškození/napadení
Poškození nadzemních částí rostlin dospělci může být zaměněno za poškození jinými druhy listožravých škůdců.
Životní cyklus
Přezimují nehibernující brouci v blízkosti polí. Většina brouků se nachází pod listy, stébly, u báze rostlin trav nebo pod rostlinnými zbytky. Přezimující brouci jsou aktivní na jaře, když se teplota dostane k 21 °C. Brouci se začínají živit na květech a listech různých hostitelů. Od počátku jara a během letních měsíců může docházet k významné migraci dospělců. Optimální teplota pro kladení vajíček je 29 °C. Samička naklade 200–1200 vajíček do půdy. Larvy se líhnou po 7–10 dnech. Žír larev probíhá 2–4 týdny a larvy procházejí třemi instary. Před zakuklením opouštějí larvy hostitelské rostliny, zavrtávají se do země a vstupují do neaktivní (prepupální) fáze trvající 6–8 dní, než se zakuklí. Vývoj v pupáriu trvá 6–12 dní. Dospělci se objevují ke konci června a brzy v červenci. Dospělci nové generace se často stěhují na nové hostitelské rostliny, např. začínají úživný žír na larválním hostiteli, kterým je kukuřice, a přemisťují se na tykvovité rostliny a posléze na podzim na chryzantémy. Kompletní vývojový cyklus trvá 6–9 týdnů. V severní oblasti rozšíření v Americe má D. undecimpunctata howardi jednu generaci, na jihu Severní Ameriky 2–3 generace. Dospělci se živí na hostitelských rostlinách, dokud jim to teplota umožní.
Způsoby šíření
Brouci jsou dobří letci, kteří v létě snadno přelétávají z jednoho pole na druhé. Na větší vzdálenosti se mohou šířit s dopravními prostředky, podobně jako to bylo pozorováno u bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera virgifera) v Evropě. Na velké vzdálenosti se mohou šířit nedospělá stadia (vajíčka, larvy, kukly) bázlivce při mezinárodním obchodu s půdou nebo jinými pěstebními substráty s rostlinami.
Hospodářský význam
Největší škody způsobuje poškození rostlin larvami. Žír dospělců na listech, květech a plodech může způsobit redukci výnosu a snížit tržní hodnotu prodávaných plodin. V USA je bázlivec uváděn jako významný škůdce tykvovitých v Missouri a je klíčovým škůdcem arašídů v jihovýchodní Virginii, Severní Karolíně a Georgii. Je považován také za významného škůdce kukuřice v Texasu, i když ve srovnání s příbuznými druhy, např. s bázlivcem kukuřičným, má jako škůdce kukuřice celkově menší význam, neboť samice kladou vajíčka i na řadu jiných hostitelů, než je kukuřice. Dospělci i larvy jsou také významnými přenašeči více druhů virů.
Zeměpisné rozšíření
Severní Amerika: Kanada Mexiko, USA. Střední Amerika a Karibik: Guatemala, Nikaragua, Salvador.
Fytosanitární regulace
Podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 se bázlivec D. undecimpunctata howardi řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Účinným opatřením proti zavlečení tohoto bázlivce do EU je zákaz dovozu zeminy a pěstebních substrátů ze všech třetích zemí kromě Švýcarska. Bázlivec D. undecimpunctata howardi je rovněž zařazen v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.
Provádění ochranných opatření
Preventivní a ochranná opatření v oblastech rozšíření bázlivce D. undecimpunctata howardi zahrnují např. střídání plodin, pozdní výsev do půdy zorané na jaře, aby se odstranila vegetace a zabránilo se kladení vajíček, ošetření půdy granulovanými insekticidy, insekticidní ošetření proti dospělcům, transgenní hybridy kukuřice s využitím toxinu Bacillus thuringiensis k ochraně kořenového systému kukuřice před poškozením larvami.
Preventivní opatření
Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.
Autoři textu
P. Tóth, L. Víchová, ÚKZÚZ.
Odkazy a použité zdroje