Rostlinolékařský portál

Vytrvalá rostlina, vytváří husté porosty pod vodní hladinou. Křehký, tenký (3–5mm) řídce větvený stonek dorůstá délky až 5 metrů. Tmavě zelené listy vyrůstají v husté spirále, nejhustěji v horní části lodyhy. Jsou jemně pilovité, 5–20 mm dlouhé a 2–3 mm široké, na konci zašpičatělé, ohnuté dozadu až ke stonku. Mimo svou domovinu se nacházejí pouze samičí rostliny, jejich drobné bílé či narůžovělé květy vyrůstají z tenkého vlákna až na vodní hladinu. Osidluje zejména chladnější, světlé vodní nádrže, jezírka, rybníky či pomalu tekoucí vody.

Jako „oxygen weed“, jak bývá označována, se vysazuje do nádrží kvůli zvýšení obsahu kyslíku – např. na Novém Zélandu. Odtud se šíří jako černý pasažér lodní dopravou drobnými úlomky. Druh je oblíbený jako akvarijní rostlina či okrasná rostlina zahradních jezírek; odtud uniká z odpadu a při čištění.

Od podobných rostlin této čeledě (u nás nejčastěji možná záměna s též nepůvodním vodním morem kanadským) se liší tím, že má listy v hustých spirálách, její listy jsou tužší a dozadu ohnuté, asi 2 mm široké. Vodní mor navíc nemá listy střídavě postavené, ale v přeslenech po třech.

V České republice se ve volné přírodě v současné době nevyskytuje. 
Základem ochrany je prevence – čistit a sušit lodě, rybářské vybavení apod., aby nedošlo k přenosu úlomků rostlin do jiného vodního zdroje. Mechanická likvidace je prakticky nemožná, musely by se odstranit celé rostliny včetně kořenů – v úvahu přichází v malých nádržích, stejně tak jako odvodnění a vysušení celé lokality. Biologická regulace prostřednictvím rostlinožravých ryb zatím nedoznala úspěchu – pokusy s amurem prokázaly, že ryby preferovaly spíše jiné druhy vodních rostlin, nehledě na to, že amur je u nás též nepůvodním druhem. Chemická likvidace na vodních tocích je spíše teoretickou možností, při velkém přemnožení spirálovky se doporučují herbicidy na bázi dichlorbenilu či terbutrynu (aplikace začátkem jara).