Hostitelské spektrum
Hlavními hostitelskými rostlinami jsou kulturní i plané druhy rodu Brassica a příbuzné taxony. Nejvýznamnější hostitelskou plodinou je řepka olejka, zejména ozimá forma. Dalšími hostiteli jsou např. brukev řepák, hořčice a zelí, a to zejména v porostech pěstovaných na semeno. Plané brukvovité druhy mohou sloužit jako rezervoár populace v krajině.
Popis
Dospělci jsou drobní nosatci o délce těla přibližně 3,0–4,5 mm. Tělo je oválné, silně klenuté, s charakteristickým kovově modrozeleným až modrofialovým leskem, který je typickým rozlišovacím znakem druhu. Nosec je krátký, silný, mírně prohnutý, tykadla kolénkovitá. Krovky jsou jemně tečkované se slabě naznačenými rýhami. Nohy jsou tmavé, robustní. Larvy jsou beznohé, bílé až nažloutlé, s hnědou hlavovou kapsulí, vyvíjející se skrytě v pletivech hostitelské rostliny.
Možnost záměny
Druh může být zaměněn s dalšími zástupci rodu Baris.
Příznaky poškození/napadení
Poškození způsobuje výhradně larva loděce modravého, která se vyvíjí skrytě v pletivech hostitelské rostliny. Dospělci mají pouze nevýznamný žír na nadzemních částech.
Typické příznaky napadení zahrnují:
- Vyžírání chodbiček v hlavním kořeni a kořenovém krčku, případně v dolní části stonku.
- Omezení transportu vody a živin, vedoucí k celkovému oslabení rostlin.
- Zpomalení růstu, zakrnění a nestejnoměrnost porostu.
- Vadnutí rostlin za sucha, přestože půda není zcela vyschlá.
- Zvýšená náchylnost k poléhání v důsledku mechanického oslabení kořenového systému.
- U silně napadených rostlin může docházet k předčasnému odumírání nebo k výraznému snížení tvorby šešulí.
Možnost záměny poškození/napadení
Poškození bývá často zaměňováno s účinky abiotického stresu (sucho, utužení půdy) nebo s napadením jinými kořenovými škůdci řepky. Diagnóza je možná pouze vyrytím rostliny a rozříznutím kořene, kde jsou patrné larvy nebo požerky.
Životní cyklus
Loděc modravý je jednogenerační druh. Přezimují dospělci v půdě nebo v rostlinných zbytcích. Na jaře nalétávají do porostů brukvovitých rostlin. Samice kladou vajíčka do pletiv kořenového krčku nebo horní části hlavního kořene. Larvy se vyvíjejí uvnitř rostliny, kde vyžírají chodby v kořeni a bázi stonku. Kuklení probíhá rovněž v pletivech hostitele nebo v půdě v bezprostřední blízkosti rostliny. Noví dospělci se objevují v létě a po krátké době se uchylují k přezimování. Vývoj je výrazně ovlivněn teplotou a vlhkostí půdy.
Hospodářský význam
Larvální poškození kořenů a báze stonku vede k oslabení rostlin, snížení příjmu vody a živin a ke zvýšené náchylnosti k poléhání. Při silném napadení dochází k výraznému poklesu výnosu, zejména u porostů určených na produkci osiva.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
- Dodržení správného osevního postupu.
- Likvidace posklizňových zbytků a výdrolu.
- Hlubší zpracování půdy.
- Volba stanoviště (vyhýbat se dlouhodobému pěstování řepky na stejných pozemcích) a agrotechnika.
Chemická ochrana rostlin
Chemická ochrana má omezený význam (larvy jsou chráněny v pletivech kořene) a nenahrazuje prevenci.
Odkazy a použité zdroje
Cmoluch, Z., 1958. Preliminary examination of the morphology and biology of Baris coerulescens. Polskie Pismo Entomologiczne, 28, s. 133–139.
Koubaiti, K., Phalip, M. a Lerin, J., 1995. Baris des crucifères: critères de détermination des larves et biologie du développement de Baris coerulescens. Bulletin de la Société entomologique de France, 100(3), s. 315–324.
Lerin, J. a Koubaiti, K., 1997. Modeling winter oilseed rape plant infestation by Baris coerulescens. Environmental Entomology, 26(5), s. 1031–1039.
Obarski, J., 1968. Baris coerulescens and other species of Baris as new pests of winter rape. Roczniki Nauk Rolniczych, 93(A/4), s. 671–683.
Rostlinolékařský portál se načítá...