Rostlinolékařský portál

Karanténní ŠO, od roku 2025 regulovaný nekaranténní ŠO na osivu sóji a na rozmnožovacím materiálu brusnice.

Mezi hlavní hostitelské rostliny se řadí tabák virginský (Nicotiana tabacum) a sója luštinatá (Glycine max). 
Dalšími hostiteli jsou bez (Sambucus spp.), brusnice chocholičnatá (Vaccinium corymbosum), fazol obecný (Phaseolus vulgaris), jabloň domácí (Malus domestica), jasan (Fraxinus spp.), kosatec (Iris spp.), lilek pepino (Solanum muricatum), lilek rajče (S. lycopersicum), líska (Cornus spp.), lupina (Lupinus spp.), máta (Mentha spp.), mečík (Gladiolus spp.), meloun cukrový (Cucumis melo), muškát (Pelargonium spp.), okurka setá (Cucumis sativus), paprika (Capsicum spp.), réva vinná (Vitis vinifera), rybíz (Rubus spp.), sasanka (Anemone spp.) a třešeň ptačí (Prunus avium).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu TRSV v ČR byl proveden v roce 2021 za finančního příspěvku EU.

Příznaky infekce se mění v závislosti na druhu rostliny. Většinou se jedná o změny v barvě, tvaru a velikosti listů. Na listech se mohou objevovat nekrotické léze a chlorotické skvrny. Kmeny dřevin často vykazují korové nekrózy. U plodů dochází k deformacím, zmenšování a změně barvy. Rostliny mohou zakrňovat v růstu. 
Na vinné révě se TRSV projevuje slabými a řídkými přírůstky, zkracují se internodia, listy jsou malé a deformované. Celkově jsou rostliny zakrslé s menším počtem hroznů a bobulí, které bývají často deformované. 
Brusnice zakrňují v růstu, větvičky a nové výmladky odumírají, na listech se objevují nekrotické nebo chlorotické skvrny, kroužky nebo liniové vzory. 
Na listech tabáku se objevují kruhovité skvrny a liniové vzory, celkový růst rostlin je zakrnělý. 
U sóji jsou nejvíce postiženy rostliny, které byly infikovány v mladém stadiu růstu (méně než 5 týdnů staré). Růst terminálního pupene je zakřivený, pupeny hnědnou, nekrotizují a stávají se křehkými. V úžlabí stonků a větviček se objevují hnědé pruhy. Lístky jsou trpasličí a srolované. Plody jsou malé a opožděně se vyvíjí. 
U tykvovitých rostlin dochází k tvorbě listových skvrn a k deformaci plodů. 
Na rajčatech mohou listy vykazovat chlorózu, stáčet okraje, dochází ke změně zabarvení. Objevuje se vrásčitost infikovaných plodů.

Příznaky napadení TRSV mohou být zaměněny s příznaky vyvolanými jinými viry, např. Tomato ringspot virus, který má podobné hostitelské spektrum.

TRSV, stejně jako další nepoviry, může infikovat většinu rostlinných pletiv, včetně meristémových buněk. Předpokládá se, že k pohybu viru z původně infikované buňky do okolních buněk dochází prostřednictvím tvorby trubicovitých struktur, které se nacházejí v buněčné stěně nebo v její blízkosti a obsahují virové částice. Rostliny jsou nejnáchylnější k napadení, dokud jsou ještě mladé (do 12 dnů), tedy na začátku vegetační sezóny. Starší rostliny často vykazují příznaky zotavení, takže mohou být téměř bez příznaků, ale stále mohou být zdrojem virové infekce.

Přenos TRSV se v přírodě uskutečňuje hlavně prostřednictvím hlístka Xiphinema americanum (sensu stricto) a jemu příbuzných druhů. Mezi další možné vektory se řadí třásněnka zahradní (Thrips tabacci), sviluška chmelová (Tetranychus urticae), dřepčík Epitrix hirtipennis, saranče Melanoplus differentialis, mšice nebo včela medonosná (Aphis mellifera). U některých výše zmíněných vektorů je doposud jejich význam pro přirozené šíření TRSV nejasný. 
TRSV se přenáší i osivem některých hostitelských rostlin.

TRSV může v EU představovat významné riziko pro vinnou révu a brusnici, zejména v případě zavlečení jeho hlavního přenašeče, hlístka Xiphinema americanum. 
V Severní Americe představuje TRSV závažný ekonomický problém pro pěstitele sóji.

TRSV je celosvětově rozšířený virus. Vyskytuje se v Severní a Jižní Americe, Asii, Evropě, Africe a Oceánii.

TRSV se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II řadil mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt na území EU není znám.  S účinností od 26. 1. 2025 je však vzhledem k zjišťovaným omezeným dopadům při jeho výskytu přeřazen mezi regulované nekaranténní škodlivé organismy na osivu sóji luštinaté a na rostlinách brusnice určených k pěstování, kromě pylu a osiva. Pro osivo sóji i pro rostliny brusnice určené k pěstování je k témuž datu stanovena nulová tolerance výskytu tohoto patogenu a jsou stanoveny zvláštní požadavky pro pěstování osiva sóji.
Virus je zařazen v Seznamu A2 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se vyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Při pěstování sóji je hlavním preventivním opatřením použití zdravého osiva. Pro ovocné plodiny se doporučuje používání zdravého rozmnožovacího materiálu, pocházejícího z bezvirózních matečných rostlin. V Severní Americe, kde se vyskytuje hlístek Xiphinema americanum, je třeba před výsadbou otestovat půdu na výskyt hlístků a v případě potřeby provést nematocidní ošetření.

Chemické metody regulace TRSV nejsou známy.

T. Růžička, ÚKZÚZ