Rostlinolékařský portál

Lupinus spp.

Povrchové trvalé nebo ztrácející se mycelium tvořené bezbarvými, větvícími se hyfami s přepážkami. Konidiofory jsou přímí, patní buňka někdy válcovitá, někdy mírně zakřivená, následovaná 1–2 kratšími nebo stejně dlouhými buňkami. Konidie válcovité až doliformní, 30–45×15–20 µm. Chasmothecia (průměr 80–160 µm) jsou rozptýlena nebo ve shlucích, s bezbarvými přívěsky 2–6krát delšími než chasmothecium, v apikální části většinou jednoduché, případně 1–2krát dichotomicky větvené. Elipsoidně-obovoidní vřecka (3–6) obsahují bezbarvé vřeckospory (15–30×10–15 µm).

Patogen napadá všechny nadzemní části. 
Bělavý až světle šedý souvislý povlak nebo rychle se zvětšující a slévající skvrny na všech nadzemních částech lupiny (živých pletivech).

Padlí přezimuje chasmothecii nebo myceliem v napadených rostlinách. Primární infekce mohou být vyvolány askosporami či konidiemi. Během vegetace se šíří konidiemi přenášenými vzdušnými proudy.
Pro rozvoj choroby je optimální teplota 20–25 °C a relativní vzdušná vlhkost kolem 40 %.

Silné napadení může vést k potlačení tvorby květenství a zasychání rostlin.

Evropa, Severní Amerika.

• Likvidace a zaorání infikovaných posklizňových zbytků rostlin.
• Vysévání zdravého osiva. 
• Používání odrůd s vyšší hladinou rezistence. 
• Vyrovnaná výživa.

• Aplikace fungicidů.

I. Šafránková, MENDELU
J. Víchová, MENDELU