Rostlinolékařský portál

Hrušeň (Pyrus spp.).

Dospělci mery skvrnité měří 2–4 mm, v dospělosti jsou žlutohnědě zbarvení. Čerstvě vylíhlí jedinci jsou žlutozelení. Mají 2 páry blanitých křídel střechovité složených na hrudi. 
Vajíčka jsou oválná, 0,3 mm dlouhá, s háčkem na jednom z konců, který slouží k přidržování na kůře stromů, kam jsou ve shlucích kladena. V průběhu vegetace jsou kladena na zelené části rostliny. Barva nejprve bílá, později žlutá. 
Nymfy jsou ploché, 0,4–2 mm dlouhé. Zbarvení se mění podle nymfálního instaru (L1-L5) – od žlutooranžové, přes zelenou až po hnědočernou.

Dospělci i nymfy mer sají na listech a plodech. Při sání vylučují medovici, která při silném výskytu později pokrývá listy a plody. Přitom dochází k ucpávání průduchů a ke snížení transpirace. Na medovici se namnožují černě (houby rodu Alternaria). Pokud sají nymfy na plodech, plody praskají, pokud dozrají, jsou neprodejné anebo opadávají ještě před sklizní. Obdobně plody pokryté medovicí a černěmi jsou neprodejné. 
Při silném napadení stromů dochází vlivem toxinů, které mery vylučují do pletiv rostlin při sání, také ke zkracování, deformacím a zduřování letorostů. Po několikaletém silném napadení jsou stromy oslabené, plody špatně dozrávají a jsou zakrnělé, zvyšuje se náchylnost stromů k mrazům a stromy postupně odumírají.

Mera skvrnitá má tři až čtyři generace do roka. Přezimuje jako dospělec pod kůrou stromů, často přímo ve výsadbě hrušní. Samičky kladou vajíčka od konce února na kůru letorostů a na šupiny pupenů, později na zelené části rašících pupenů a dále na listy. Průměrný počet vajíček vykladený jednou samicí se pohybuje mezi 100 až 250 ks. 
Nymfy procházejí 5 vývojovými stupni. První nymfy se líhnou ve většině let ještě před začátkem kvetení a potom sají na pupenech. Po vylíhnutí se uchylují do paždí rašících listů a na květní pupeny nebo tvořící se plůdky. Nymfy 4. a 5. vývojového stupně jsou ponořeny do kapky medovice. 
První generace se vyvíjí v dubnu a počátkem května na listových růžicích a na mladých plůdcích. Vývoj druhé generace probíhá počátkem června. Část dospělců druhé generace již vstupuje do diapauzy, zbývající část populace klade vajíčka a v sadech dochází k vývoji částečné třetí generace, v některých letech i čtvrté generace.

Mera skvrnitá (Cacopsylla pyri) je u nás hlavním škůdcem intenzivních výsadeb hrušní. Kromě ní se na hrušních mohou na našem území vyskytovat ještě další dva druhy mer - mera ovocná (Cacopsylla pyrisuga F.), která je méně významným škůdcem a mera hrušňová (Cacopsylla pyricola F.), která je u nás vzácným druhem vyskytujícím se zejména na jižní Moravě. K přemnožení dochází hlavně při suchém a teplém počasí a po nadměrném používání neselektivních insekticidů, díky nimž dojde k vyhubení přirozených nepřátel. Mery přenáší fytoplazmy způsobující odumírání hrušní (pear decline).

Monitoring výskytu ke zjišťování vajíček a nymf před květem se provádí odběrem 25 větviček dvouletého dřeva. Ke zjišťování výskytu vajíček a nymf po odkvětu hrušní se odebírá úhlopříčně 25 růžic s listy a plody. V době maxima výskytu dospělců se zjišťuje jejich výskyt sklepáváním. Na každé parcele se provádí 25 sklepů – po jednom sklepu ze stromu.

• Dle zjištění jednotlivých vývojových stádií a jejich množství ve výsadbě v rámci monitoringu. 
• Dále podle výskytu v předchozím roce.

• Práh škodlivosti před květem je 0,4 vajíček na 1 m délky větvičky, anebo 20 a více dospělců na 100 větví zjištěných pomocí sklepávadla. 
• Práh škodlivosti po odkvětu je 10 vajíček a nymf na 100 listů (nebo 40 vajíček a nymf na 100 růžic). 
• Práh škodlivosti v době maximálního výskytu dospělců v průběhu celé vegetace je 20 a více dospělců na 100 větví zjištěných pomocí sklepávala (platí pro všechny následující generace).

• Nepřehnojovat rostliny dusíkem. 
• Správný řez stromů. 
• Omezení používání širokospektrálních insekticidů. 

Podpora přirozených nepřátel, mezi které patří drobné dravé ploštice z čeledi Anthocoridae (rody Anthocoris, Orius aj.), slunéčka, především dvoutečné (Adalia bipunctata), čtrnáctitečné (Propylea quatordecimpunctata) a momentálně nejvíce rozšířené invazivní slunéčko Harmonia axyridis. Významnou roli také hrají parazitoidi (např. Trechnites psyllae), škvor obecný (Forficula auricularia), zlatoočka obecná (Chrysoperla carnea), pavouci a další živočichové. 

• Odstřihování napadených letorostů – letní řez. Při epidemickém napadení ve výsadbě je v provozních podmínkách nerealizovatelné.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Mera skvrnitá je druh, který si rychle vytváří rezistenci a existují populace rezistentní k většině používaných insekticidů. Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.

Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.