Rostlinolékařský portál

Polyfág.

Drobný motýl, v rozpětí křídel měří 13–15 mm. Přední křídla má slámově žlutá uprostřed s nápadnou tmavou příčnou páskou. Zadní křídla jsou šedofialová. Motýli obaleče jednopásého dosahují délky 6–7 mm. V rozpětí křídel měří 13–15 mm.
Vajíčka jsou plochá, čočkovitého nebo bochánkovitého tvaru, žlutozelená, průhledná a opálově lesklá, 0,7–0,9 mm velká; několik dnů po snůšce jsou na nich patrny červené skvrny.  
Dospělé housenky obaleče jednopásého dosahují délky 10–12 mm. Jsou různě zbarvené, nejčastěji hnědočervené s tmavou hlavou a štítkem. 

Pavučinkou spředené květenství. Vykousané, později druhotně zahnívající nebo seschlé bobule.

Koncem dubna a v květnu se líhnou motýlci 1. generace. Oplodněné samičky kladou vajíčka jednotlivě nebo ve skupinách na květenství. Po 8–12 dnech se líhnou housenky. Mladé housenky vyžírají kvítky, starší sežírají a spřádají části květenství. Po 20–25 dnech se kuklí. Motýli 2. generace obalečíka jednopásného létají od konce června a především v červenci. Oplodněné samičky kladou vajíčka na bobule. Za 5–7 dní se líhnou housenky, které vyžírají bobule. Housenka poškodí několik bobulí. Dospělá housenka se spouští ke kmínkům, kde se kuklí a přezimuje.  
Obalečík jednopásný má obvykle 2 generace do roka. Obalečík jednopásný se vyskytuje více v okrajových chladnějších oblastech a v chladnějších a vlhčích letech. Motýl je horší letec, létá po setmění. 

Životní cyklus obalečíka jednopásného 
Schéma je orientační, tj. jednotlivá vývojová stadia se mohou prolínat, jejich nástup a délka trvání mohou být, mimo jiné, ovlivněny ročníkem.

Housenky pravidelně snižují jakost a celkový výnos hroznů, způsobují sekundární poškození houbovými chorobami (šedá hniloba hroznů).

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků poškození květenství housenkami 1. generace v období kvetení, růstová fáze 60–69 BBCH (orientačně polovina–2. polovina června). Hodnocení výskytu housenek 2. generace a poškození hroznů v období od počátku zrání hroznů do sklizňové zralosti, fáze 81–89 BBCH (orientačně počátek srpna až září/říjen). 
Monitorování letové aktivity dospělců – samců pomocí feromonových lapáků. Pro každý druh se použije specifický lapák. Zpravidla se ve vinici nebo v bloku vinice použije série 3 lapáků zavěšených v řadě kolmo na směr převládajících větrů feromonové lapáky ke sledování letu 1. generace se vyvěšují na konci 2. dekády dubna, ke sledování 2. generace ve 2. dekádě června.  
Postup pozorování: Feromonové lapáky EA a LB se pověsí ve výšce 0,8–1,2 m od povrchu vinice, alespoň 25 m od okraje, nejlépe na horní vodící drát a ve směru řad. Pro jedno pozorovací místo jsou určeny 3 lapáky jednoho druhu, zavěšené na návětrné straně vinice nejméně 50 m od sebe tak, aby tvořily řadu kolmou na směr převládajících větrů. V průběhu vegetace je potřebné z bezprostřední blízkosti lapáků odstraňovat rostoucí listy. Nálet motýlů se kontroluje nejméně 2x týdně (ve stejný den, např. Po+Čt nebo Út+Pá, lépe však každý druhý den). Při každé kontrole se spočítají samci obalečíka jednopásného a obaleče mramorovaného, počet se zapíše, veškerý hmyz a nečistoty se odstraní, podle potřeby se obnoví lep nebo se vymění celá vkládací fólie s lepem. Nálet samců se zaznamenává se do grafu.

Sledování průběhu vývoje škůdců pomocí teplotních modelů (sum efektivních teplot) s využitím automatických meteorologických stanic.

Dle vyhodnocení teplotních modelů (sum efektivních teplot). 
Dle výskytu housenek 2. generace a poškození hroznů v předchozím roce, zjištěném při jednorázovém hodnocení v období od počátku zrání hroznů do sklizňové zralosti, fáze 81–89 BBCH (orientačně počátek srpna až září/ počátek října).

Vzhledem k tomu, že vztah mezi množstvím zachycených samců ve feromonovém lapáku a škodlivostí je velmi variabilní, nelze podle počtu ulovených motýlků usuzovat na potřebu ošetření.  
Velmi orientačně je uváděna potřeba ošetření proti 2. generaci při náletu více než 8–10 jedinců dospělců obalečíka jednopásého nebo obaleče mramorovaného za 2–3 dny v průměru na jeden lapák.

Ke stanovení stanovení počátku a průběhu letu (optimálního termínu ošetření proti obalečíku jadnopásému a obaleči mramorovanému) se používají feromonové lapáky. Termín ošetření závisí na způsobu účinku přípravku na ochranu rostlin na určité vývojové stadium škůdců (ovicid, ovilarvicid, larvicid).

• Podpora predátorů a parazitoidů.

Z hlediska jistoty účinnosti a selektivity je nejvýhodnější použití metody dezorientace („matení samců“ nebo též „přerušení páření-mating disruption“) pomocí sexuálních feromonů. 
Při použití této metody dojde k „provonění“ vinice sexuálním feromonem, samečci nenajdou pomocí čichu samičky, které následně kladou neoplodněná vajíčka. Početnost populace a škodlivost škůdce rychle klesá.  
Tato metoda je vhodná jen pro větší plochy vinic (nad 5 ha) nebo pro izolované vinice. Metoda matení samců je vysoce efektivní a při správném použití, které umožní v dalších letech postupné snižování počtu odparníků na ha i ekonomicky výhodná.

Použití selektivních biologických přípravků s účinným organismem Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki  (použijí se 3–5 dní po vrcholu letu) nebo přípravků s úč. látkou spinosad. 
Významnými přirozenými nepřáteli housenek obalečů jsou lumčíci. 

Upřednostnění selektivně působících insekticidů, které neomezují užitečné členovce a důsledné vyloučení široce působících insekticidů (organofosfáty, pyrethroidy). Stanovení termínu ošetření se provádí na základě průběhu letu motýlů při zohlednění působení použitého insekticidu.  
Regulátory růstu a vývoje členovců (diflubenzuron, fenoxicarb, teflubenzuron) se použijí v době počátku významného letu motýlů (počátku kladení vajíček). Nejvyšší účinnost vykazují, pokud samička naklade vajíčka na ošetřená květenství nebo jsou vajíčka zasažena krátce po nakladení. 
Ostatní ekologicky přijatelné účinné látky (indoxacarb, methoxifenozid, spinosad) se použijí 8–10 (14) dní po vrcholu letu 1. nebo 2. generace. 
Regulátory růstu a vývoje selhávají při pozdním použití. Organofosfáty používáme, pokud nebylo včas ošetřeno biologickým přípravkem nebo regulátorem, nebo za nízkých teplot, kdy je účinnost biopreparátů nedostatečná.
Proti 1. generaci se zpravidla ošetřuje jen zcela výjimečně, případně pouze 1x (květen), ošetření bývá v našich podmínkách zpravidla neúčelné. Lze je doporučit pouze při slabé násadě květů (např. po mrazových škodách, nebo po špatné diferenciaci) a mimořádně silném náletu 1. generace obalečů do feromonových lapáků. 
Proti 2. generaci, jejíž let a kladení vajíček může za chladného, deštivého a větrného počasí trvat delší dobu, je možno ošetření zopakovat s přihlédnutím k délce doby účinnosti předchozího použitého insekticidu.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním úč. látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.