Rostlinolékařský portál

Dicyklická, výskyt prokázán na 97 druzích rostlin. 
Zimní hostitelé: krušina olšová, řešetlák, kokoška pastuší tobolka.
Letní hostitelé: máta, brambor, tykev, okurka, katalpa, jilm, kdoulovec, udatna, vrbovka, vrbina aj.

Dospělci o velikosti 0,9–2,4 mm, zbarvení variabilní: žluté, zelené, modrozelené, hnědé nebo až do černa. Sifunkuli tmavé. Existuje řada troficky vyhraněných poddruhů, které jsou morfologicky prakticky nerozlišitelné.
Nymfy jsou drobné, žlutavě až tmavě zelené, někdy modrozelené, s tmavými sifunkuli a bledou caudou. Jsou méně pigmentované než dospělci, hladké a bez voskového povlaku. 
Vajíčka jsou černá, oválná, přezimují na kůře krušiny/řešetláku a představují jediné zimní stadium holocyklických populací.

Perokresby apterních (bezkřídlých) a alátních (okřídlených) samic (převzato z Mšice a mšičky na ovocných dřevinách, D. Fryč, 2025)

Mšice krušinová saje na mladých listech podél hlavní žilky nebo na výhoncích, způsobuje jejich deformace nebo zkadeření, často dochází také k retardaci růstu.

Mšice krušinová přezimuje na zimním hostiteli ve stadiu vajíček. Na jaře způsobuje zkadeření listů. Následné generace jsou okřídlené, rozletují se do okolí a hledají letní hostitelské rostliny. Na podzim oplodněné samičky kladou vajíčka na zimní hostitele.

Vektor nejméně 6 rostlinných virů (virus Y a M bramboru).

• Ochrana se provádí hlavně u okurek v pařeništích.

• Často navštěvována mravenci, např. mravencem obecným (Lasius niger). Některé trofické poddruhy se jeví jako monocyklické (na krušině). Přirozenými nepřáteli jsou mšicovníci (např. Aphelinus chaonia) a lumčíkovití (Binodoxys angelicae a Lysiphlebus fabarum).

Při silném výskytu mšic lze využít chemické přípravky na ochranu rostlin na savé škůdce. Je však důležité brát na vědomí, zda-li při velkém výskytu přirozených nepřátel nebude insekticidní ošetření méně účinné než přirozená regulace.

D. Fryč, ÚKZÚZ