Rostlinolékařský portál

Vyskytuje se na žaludech dubů, a to hlavně d. letního (Quercus robur), d. zimního (Q. petraea), d. červeného (Q. rubra) a dalších. Dále se vyskytuje u plodů kaštanovníku setého (Castanea sativa).

Symptomy jsou velmi typické, většinou nezaměnitelné. Současně se s hlízenkou mohou na žaludech vyskytovat i další druhy patogenů např.: Penicillium, Phomopsis, Fusarium. Při pochybnostech původce poškození je doporučená izolace v laboratorních podmínkách a následné ověření čisté kultury získaného mycelia.

Žaludy jsou zčernalé, mumifikované, prorůstají tzv. pseudosklerocii. V příznivých podmínkách na podzim na nich narůstají hnědě zbarvená miskovitá apothecia. Mají krátkou tmavou stopku, jejich průměr je do 30 mm. Většinou narůstají opakovaně, několik vegetačních sezón po sobě. Obsahují vřecka s askosporami, které jsou hyalinní, válcovité, vel. 7–10×4–5 μm. 
Primárními symptomy napadených žaludů jsou žlutooranžové až hnědé, ostře ohraničené tmavé skvrny. Ty postupně splývají a tmavnou, až jsou zcela zčernalé, mumifikované. Oplodí praská a většinou se pod ním rozvíjí i tmavé mycelium. Žaludy jsou lehčí, ztrácí schopnost klíčit a jsou částečně duté. 
Optimální teplota pro rozvoj mycelia je kolem 15°C. Při nižších teplotách roste pomaleji, teplota nad 25°C růst mycelia téměř zastavuje. Napadené žaludy neklíčí, pokud ano, kvalita semenáčků je velmi špatná a většinou brzo odumírají.

Zdrojem nákazy jsou mumifikované staré žaludy nacházející se pod dřevinami. Dělohy těchto žaludů tvoří pseudosklerocia, které jsou substrátem pro růst miskovitých apothecií. Ty narůstají v období dozrávání a opadu nových žaludů, které infikují dozrálé askospory a za příznivých podmínek (vyšší vzdušná vlhkost) jsou základem nové infekce. Klíčící zdravé žaludy houba nenapadá. Další přenos se může uskutečnit v době skladování žaludů, kdy kontaktem přes poškozené oplodí nebo přes jizvu po stopce (hilum) prorůstá mycelium do dalších žaludů.

Hlízenka je v současnosti poměrně rozšířený parazit žaludů, v lesních podmínkách se vyskytuje běžně a zde se její výskyt neřeší. Problematický je výskyt u sbíraného osiva a následně u školkařského materiálu. Současná preventivní ochranná opatření jako je ošetření žaludů mořením, použití termoterapie a i cílený sběr vhodného osiva výskyt značně omezuje. V neposlední řadě velký vliv na výskyt má i správná technologie a čistota práce, případně způsob provedení výsevu ve školkách. Vlastní opatření jsou velmi propracovaná, a pokud jsou správně a včas použitá, výrazně se pozitivně ovlivní kvalita materiálu v síjích ve školkách.

Žaludy jako tzv. rekalcitrantní semena jsou skladovaná při vysokém obsahu vody (nad 45 %) a teplotách kolem nuly (od –3 do 5 °C). V takovýchto podmínkách se hlízenka dobře rozrůstá a šíří. Před uskladněním je nutné žaludy ošetřit předem mořením fungicidy a dále je účinná tzv. termoterapie, což je ošetření teplou vodou 42 °C po dobu 2 hodin a jejich rychlé osušení. Zvolená teplota je pro patogena letální, ale nesmí poškodit žaludy při klíčení. Důležitá je i průběžná kontrola během skladování. 
Při vlastním sběru žaludů je vhodné používat plachty a sítě, zamezí se tak kontaktu s hrabankou a napadení hlízenkou se už na prvopočátku omezí. 
Z dalších opatření, které eliminují napadené a poškozené žaludy se používá metoda plavení, kdy napadené žaludy jsou lehčí než zdravé a ve vodě plavou na hladině. 
Cílem těchto postupů je stratifikovat, skladovat a vysévat pouze kvalitní surovinu, protože v případě kontaminací se hlízenka poměrně rychle ohniskovitě šíří.

V současnosti se zkouší k ošetření žaludů využití aplikace biopreparátů např. přípravky obsahující spory parazitických plísní Trichoderma spp.

D. Palovčíková, MENDELU