Rostlinolékařský portál

plesnivec alpský 
Leontopodium alpinum 
Vytrvalé, někdy dvoudomé byliny (zejména pěstované rostliny v nižších polohách), 5–20(–35) cm vysoké. Oddenek krátký, větvený, s tmavě hnědými zbytky listových řapíků. Lodyhy přímé, šedobíle vlnatě plstnaté, olistěné. Listy na líci většinou řidčeji, na rubu hustě šedobíle plstnaté, přízemní kopisťovité s krátkým, při bázi s pochvovitě rozšířeným řapíkem.2–5 cm dlouhé, 0,5–1 cm široké, lodyžní listy čárkovitě kopinaté, přisedlé, špičaté, 10–20 mm dlouhé a 2,5–6,0 mm široké. Úbory 3–8 mm v průměru, krátce stopkaté, složené jak z květů samčích, tak oboupohlavných (funkčně samčích) v počtu 5–8(–12) skládající strboulovité květenství (na lodyze 1, zřídka 2–3 strbouly), s listeny hvězdovitě rozloženými pod úbory („hvězda“ 2–6(–10) cm v průměru), vejčitými až úzce kopinatými, nestejně dlouhými, na líci hustě, na rubu řidčeji běloplstnatými, zákrov 4–5 mm dlouhý, zákrovní listeny vejčité až kopinaté. Květy trubkovité, četné, 2–3 mm dlouhé, žlutavé nebo žlutavě bílé, okrajové samičí, uspořádané ve více řadách (zřídka jejich počet značně zredukován), s korunou nitkovitou se 4 nepatrnými cípy, středové samčí s korunou úzce nálevkovitou 5 cípou. Plody nažky 0,5–1,5 mm dlouhé, ze strany výrazně smáčklé, krátce přitiskle chlupaté, chmýr až 5 mm dlouhý, paprsky drsné, bílé. 
Kvete VI–VII(–VIII). Oblíbená, často pěstovaná skalnička.

V kultuře často hybridy a kultivary, blízce příbuzné a podobné druhy se snadno kříží. Původem v Alpách, Pyrenejích, roztroušeně v Karpatech a v Z části Balkánského poloostrova. 
Rostliny pěstované v kultuře v nižších nadmořských výškách jsou často dvoudomé a habituálně odlišné, bývají větší, vytáhlejší a květenství se rozvolňuje, odění je řidší. Rostliny se množí dělením starších trsů.