Rostlinolékařský portál

V České republice rostou celkem 4 druhy štírovníku. Zdaleka nejběžnější je štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), rozšířený na celém území od nížin do hor na poměrně široké paletě stanovišť. Štírovník Borbásův (L. borbasii) je druh suchých výslunných stanovišť na zásaditých půdách a v ČR se vyskytuje pouze na jižní Moravě. Štírovník tenkolistý (L. tenuis) je charakteristický druh slanisk a těžkých jílovitých půd s vysokým obsahem minerálních solí. Štírovník bažinný (L. pedunculatus) roste na vlhkých až bažinných stanovištích na neutrálních až kyselých půdách. 
Jako kulturní druhy se pěstují tři druhy štírovníku: š. růžkaty, š. jednoletý (L. ornithopodiodes) a š. bažinný (L. uliginosus).
Štírovníky jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny a polokeře, výjimečně i keře. Listy jsou zpeřené nebo dlanitě složené, obvykle přisedlé, skládající se ze 3 až 9 lístků. Většina druhů má 5 lístků, z toho 3 jsou na konci osy listu a 2 po stranách při jeho bázi. Lístky při bázi listu připomínají palisty a nejčastěji mají jiný tvar než koncové lístky. Palisty chybějí nebo jsou redukované na drobné žlázky. Květy jsou nahloučené do úžlabních stopkatých okolíků podepřených 1 až 3 listeny nebo jednotlivé. Kalich je zvonkovitý až trumpetovitý, zakončený 5 zuby nebo dvoupyský. Koruna je žlutá, růžová, bílá, fialová nebo hnědá. Tyčinky jsou dvoubratré (9+1), s 1 tyčinkou zcela volnou a ostatními do různé výšky srostlými. V semeníku je několik až mnoho vajíček. Lusky jsou vejčité až podlouhlé, zploštělé nebo s oválným průřezem, přímé nebo zahnuté, pukavé a otevírající se oběma švy nebo výjimečně nepukavé. Semena jsou nezploštělé nebo jen mírně zploštělá. 
Štírovníky obsahují v semenech neproteinové kyseliny, např. jedovatý kanavalin. V semenáčcích a v některých případech i v dospělých rostlinách jsou přítomny kyanogenní glykosidy.
Mladé lusky středomořského druhu Lotus tetragonolobus jsou používány jako zelenina. Některé druhy pocházející z Kanárských ostrovů, zejména Lotus berthelotii a L. maculatus, se pěstují jako okrasné kbelíkové rostliny. Vyznačují se plazivým až převislým růstem, úzkými dužnatými šedozelenými listy a velmi zdobnými žlutooranžovými až červenavými špičatými květy kontrastujícími s šedavým olistěním. Tyto druhy nejsou v podmínkách střední Evropy mrazuvzdorné.

U všech pěstovaných druhů platí, že dobře rostou i na chudších půdách s nižším obsahem živin.