Rostlinolékařský portál

Vytrvalé byliny, listy celistvé, celokrajné; žilky 2. řádu od středního žebra až téměř pravoúhle odstálé, ± souběžné. Výtrusnicové kupky čárkovité, přisedající na žilky, sousední párovitě sblížené, zdánlivě splývající v jeden dvojitý sorus; ostěry bočně přirostlé podél kupek, takže kryjí dvojitou kupku shora i zdola. Prokel srdčitý, nebo nepravidelně laločnatý, s jednoduchými chlupy. 
jazyk jelení 
Phyllitis scolopendrium
Oddenek vystoupavý až přímý, se svazčitými černohnědými kořeny; vrchol oddenku , mladé listy a řapíky i střední žebra dospělých listů ± hustě pokryty světle nebo tmavě rezavými plevinami. Listy 15–60 cm dlouhé a až 8 cm široké, vzpřímené nebo (zvl. na svažitých stanovištích) převislé, přezimující; čepel úzce eliptická až eliptická, na bázi výrazně srdčitá nebo srdčitě ouškatá, na vrcholu ± špičatá, většinou celokrajná, na okrajích často zvlněná; řapík většinou kratší než 1/3 délky čepele. Výtrusnicové kupky čárkovité, rezavě hnědé, nestejně dlouhé (často střídavě delší a kratší), souběžné s žilnatinou; ostěry celokrajné, za zralosti výtrusnicovými kupkami téměř překryté. Výtrusy na povrchu nepravidelně zbrázděné nebo hrbolaté, 20–30 μm dlouhé, hnědožluté. 
Kvete VII–X. 
Původem Z, J, stř. Evropa, vzácně v S Evropě, V Středozemí, S Afrika, Malá Asie, Stř. Asie, Zakavkazsko, S. Irán, Čína. 
Pěstuje se pro ozdobu ve stinných polohách v typické formě nebo monstrózních typech (s rozdělenou čepelí, kadeřavý nebo nepravidelně vykrajovaný okraj listové čepele apod.). Dříve používán jako léčivka pro obsah tříslovin a slizů.