Rostlinolékařský portál

réva vinná

Vitis vinifera

čeleď: révovité (Vitaceae)

Další české názvy: vinná réva, evropská réva, ušlechtilá réva

Vědecká synonyma: Vitis vinifera var. sativa, V. vinifera ssp. sativa

EPPO kód: VITVI

Popis

Réva vinná je stará kulturní dřevnatá liána zachycující se úponkami. Kmen bývá většinou 0,5–3 m vysoký a borka se z něj odlupuje v dlouhých pruzích. Hluboce 3–5laločné listy jsou ze svrchní strany olysalé, spodní strana je obvykle pýřitá až vločkatě chlupatá. Pěstovaná réva vinná pravá (Vitis vinifera subsp. vinifera) má oboupohlavné a funkčně samičí květy se zakrnělými tyčinkami. Vonné žlutozelené květy jsou uspořádány v bohatých latách. Kulovité až elipsoidní bobule dosahují obvykle 12–25 mm v průměru a obsahují zpravidla 1–3 hruškovitá semena s dlouhým zobánkem. Réva kvete od května do června. Původní je pravděpodobně ve Středozemí, na Blízkém Východě a ve stř. Asii.

Nároky na stanoviště

Réva vinná se řadí mezi teplomilné a světlomilné dřeviny. Pro pěstování jsou vhodné zejména jižně, jihozápadně a jihovýchodně orientované svahy v nížinách a pahorkatinách, s propustnými půdami bohatšími na živiny.

Možnost záměny

Réva americká (Vitis labrusca), réva pobřežní (Vitis riparia).

Odkazy a použité zdroje

Slavík, B., Chrtek, J., Tomšovic, P. (ed.). Květena České republiky. 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0

Metodika IOR –⁠ réva vinná

Pěstební opatření

Osevní postupy

Střídání plodin

Vliv předplodiny

Pěstitelské postupy

Volba pozemku

Produkční vinice může být vysazena jen ve viniční trati, tj. na pozemku nebo na části pozemku v jedné vinařské oblasti nebo podoblasti splňující předpoklady pro pěstování révy z hlediska polohy, svažitosti, doby oslunění a půdně klimatických vlastností stanoviště (zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství v platném znění).

Poloha pozemku

Nejvhodnější jsou jižně, jihovýchodně nebo jihozápadně, případně západně orientované mírné svahy, které zajistí optimální podmínky pro révu a kvalitu sklizně.
Méně vhodné jsou rovinaté a silně svažité pozemky a náhorní návětrné polohy.
Nevhodné jsou severně exponované a uzavřené polohy a údolnice, kde je zvýšené riziko výskytu houbových patogenů a zvýšené nebezpečí poškození zimním i jarním mrazem.

Půdní vlastnosti

Půda svoji fyzikální strukturou a chemickým složením přímo ovlivňuje vývoj kořenového systému a tím i zásobení révy vodou a živinami. O vhodnosti rozhodují pedologické a agrochemické vlastnosti půdy.

Vhodné jsou lehčí až středně těžké písčitohlinité a hlinité půdy s nižším zastoupením jílu i s vyšším obsahem uhličitanu vápenatého a aktivního vápníku. Mají dobrou vododržnost a dobře poutají živiny. Písčité půdy mají horší vododržnost a hůře poutají živiny.
Méně vhodné jsou půdy zasolené, půdy s vysokým obsahem uhličitanu vápenatého (nad 30 %) a s vysokým zastoupením jílovitých částí do 0,01 mm (nad 50 %), s nízkou minimální vzdušnou kapacitou a vysokou maximální vodní kapacitou (těžké půdy).
Kvalita půdy může být zhoršena znečištěním životního prostředí a vysokým zatížením agrochemikáliemi používanými v rámci pěstebních technologií (minerální hnojiva, pesticidy, zejména herbicidy).

Významná je úrodnost půdy. Úrodnost půdy je schopnost poskytovat rostlinám vhodné podmínky pro růst. Zachování úrodnosti půdy vyžaduje:

Udržení nebo zvýšení podílu organické hmoty a humusu.
Podporu půdních mikroorganizmů a makroorganizmů.
Zajištění správné struktury půdy, která umožňuje rovnovážný poměr mezi obsahem půdního vzduchu a vody.
Ochranu půdního povrchu bylinnou vegetací (ozelenění), která omezuje riziko eroze.
Vyloučení nebo omezení zásahů zapříčiňujících utužení půdy.
Přiměřené zásobení půdy živinami.

Zakládání porostu

Předvýsadbová příprava pozemku
Předvýsadbová příprava pozemku by měla být zahájena 2–3 i více let před plánovaným termínem výsadby. Má zlepšit biologické a fyzikální vlastnosti půdy, dodat živiny do hlubších vrstev půdy (viz hnojení a vápnění) a tak vytvořit předpoklad pro dobré ujmutí sazenic, růst a plodnost keřů, dlouhou životnost vinice a omezit vnímavost keřů k napadení škodlivými organizmy.
Cílem je:

Obohatit půdu o organickou hmotu (opakovaný výsev a zapravení směsek, dočasné ozelenění, hnojení hnojem nebo vyzrálým kompostem) a především o trvalý humus.
Podpořit biologickou aktivitu půdy.
Zlepšit strukturu půdy.
Hluboko prokypřit a provzdušnit půdu a tak vytvořit vhodné podmínky pro růst kořenů révy.
Zejména na těžkých půdách narušit zhutnělé podorničí.
Zajistit optimální hladinu živin v celé rhizosféře révy (zásobní hnojení).
Optimalizovat pH půdy (vápnění kyselých půd).
Urychlit eliminaci patogenů a živočišných škůdců, přetrvávajících na zbytcích kořenů a v půdě;
Omezit výskyt vytrvalých plevelů, jejichž regulace je ve vinici velmi obtížná (pýr plazivý, svlačec rolní, pcháč oset aj.).

Výsev

Výsadba

Podsev

Péče o porost

Stínění a zakrývání porostu

Řez

Letní řez, zelené práce

Agrotechnické zásahy v porostu

Odrůda, osivo, sadba

Volba odrůdy

Při rozhodování o odrůdové skladbě je třeba zohlednit charakter stanoviště a pěstitelský záměr. Racionální soulad odrůda – podnož – stanoviště zajistí optimální růst a plodnost a omezí riziko výskytu škodlivých organizmů. Na riziková stanoviště (zejména uzavřené vlhké lokality) preferovat méně náchylné a odolné odrůdy. Správná volba podnože pro dané stanoviště zajistí optimální růst a plodnost a omezí výskyt abiotických poruch i škodlivých organizmů.
Pěstitel by měl při výběru odrůdy zohlednit:

Preferovat odrůdy historicky prověřené na daném stanovišti.
Na riziková stanoviště (uzavřené a vlhké lokality) nevysazovat odrůdy velmi náchylné k plísni révy a zejména odrůdy citlivé k napadení květenství a mladých hroznů (např. ´Müller Thurgau´, ´Veltlínské zelené´, ´Dornfelder´, ´Merlot´).
Na riziková stanoviště (uzavřené málo vzdušné lokality, živné půdy) nevysazovat odrůdy velmi náchylné k padlí révy (např. ´Müller Thurgau´, ´Veltlínské zelené´, ´Sylvánské zelené´, ´Modrý Portugal´, ´Frankovka´).
Na rizikové lokality (uzavřená málo vzdušná a vlhká stanoviště) nevysazovat odrůdy velmi náchylné k šedé hnilobě hroznů révy a ostatním hnilobám (např. ´Aurelius´, ´Müller Thurgau´, ´Neuburské´, ´Modrý Portugal´, ´Svatovavřinecké´).
Pokud jsou vysazeny na riziková stanoviště velmi náchylné odrůdy, musí pěstitel počítat s potřebou vyšší intenzity ochranných opatření a zvýšeným rizikem selhání systému ochrany.
Na lokalitách se zvýšeným nebezpečím poškození zimním mrazem (mrazové kotliny, údolnice) nevysazovat odrůdy s nižší odolností k zimním mrazům (např. ´Müller Thurgau´, ´Neuburské´, ´Veltlínké červené rané´, ´Modrý Portugal´, ´Svatovavřinecké´).
Vhodná volba podnože pro dané stanoviště a odrůdu zajistí optimální růst a plodnost i vysokou kvalitu hroznů, zvýší toleranci k suchu a omezí výskyt abiotických poruch, zejména Fe.
silněji rostoucí jsou podnože Kober 5 BB a 125 AA, Craciunel 2, středně rostoucí podnože SO 4 a Teleki 5 C
vyšší obsah uhličitanu vápenatého v půdě tolerují především podnože Craciunel 2, SO 4 a Kober 125 AA, mírně nižší obsah tolerují Kober 5 BB a Teleki 5 C. Velmi citlivé jsou podnože Amos a LE-K 1. K suchu je nejtolerantnější podnož SO 4;
na lokalitách s extrémně vysokým rizikem výskytu plísně révy upřednostnit interspecifické odrůdy s vyšší odolností proti patogenu (´Cerason´, ´Hibernal´, ´Laurot´, ´Malverina´, ´Rinot´, ´Sevar´ aj). Některé interspecifické odrůdy jsou však velmi vnímavé k napadení plísní révy v období před květem a v době kvetení (např. ´Hibernal´).

Výběr osiva a sadby

Výběr výsadbového materiálu

Hnojení, vápnění a vodní režim

Rozbory a úprava půdních vlastností před založením porostu

Zásobnímu hnojení půdy při předvýsadbové přípravě předchází provedení pedologického a agrochemického posouzení půdy. K agrochemickému rozboru půdy se odebírají vzorky ze 2 horizontů (0–30 cm, 30–60 cm), stanoví se pH půdy, P, K, Mg, Ca a potřeba vápnění. Všemu předchází provedení pedologického a agrochemického posouzení půdy. K agrochemickému rozboru půdy se odebírají vzorky ze 2 horizontů (0–30 cm, 30–60 cm), stanoví se pH půdy, P, K, Mg, Ca a potřeba vápnění. Na základě výsledku agrochemického rozboru se do hlubších vrstev půdy zapraví živiny, které se v půdním profilu obtížně pohybují (P, K příp. Mg).
K obohacení půdy o organickou hmotu a zvýšení obsahu humusu se v optimální variantě použije:

Chlévský hnůj nebo vyzrálý kompost v dávce 100–300 t/ha. Do půdy se zapraví společně s částí vypočtené dávky živin hlubokou orbou.
Opakovaný výsev a zaorání směsek (nejčastěji luskovino – obilné směsky) nebo i déle trvající ozelenění a jejích zapravení do půdy. Během předvýsadbové přípravy půdy se doporučují nejméně 3 výsevy směsek na zelené hnojení. Na zelené hnojení se před jejich zapravením do půdy aplikuje zbývající část vypočtené dávky živin (P, K, příp. Mg).
Pokud není k dispozici chlévský hnůj nebo kompost použijí se opakovaně směsky na zelené hnojení. Zásobní hnojení vypočtenou dávkou živin (P, K, příp. Mg) se provede při zaorání chlévského hnoje a/nebo při zapravení zeleného hnojení (nejlépe na 2×). Hnojení je možno provést také před rigolací.

Kyselé půdy je třeba povápnit k úpravě pH meliorační dávkou vápenatých hnojiv. Optimální hodnota pH se pohybuje v rozmezí 6,5–7,2 (písčité půdy 6,5, hlinité půdy 6,5–7, jílovité půdy 6,5–7,2). Menší dávky se zapraví najednou, vyšší dávky (nad 10 t/ha) postupně střední orbou. Na stanovištích s vysokým obsahem vápníku se doporučuje zapravit do půdy 1,5–2 t/ha síranu železnatého (zelená skalice) a 10–15 kg/ha boraxu. Jde o preventivní opatření k omezení výskytu abiotických poruch (především deficience Fe a B).

Rigolace je orba do hloubky nejméně 60 cm (hloubka s největším podílem kořenového systému révy) zapraví již aplikované málo pohyblivé živiny (P, K, příp. Mg) do hlubších vrstev půdy, hluboko provzdušní půdu a rozruší zhutnělé podorničí. Měla by být provedena na jaře nebo nejpozději v září v roce před výsadbou vinice. Lze ji provést také v roce po vyklučení vinice. Časná rigolace urychlí eliminaci únavy půdy včetně patogenů a živočišných škůdců přetrvávajících na kořenech a v půdě, postupně vytvoří vhodné podmínky pro směsky nebo zelený úhor, podpoří biologickou aktivitu půdy aj. Rigolaci je možno nahradit hlubokým prokypřením. Výhodou je, že nedojde k převrstvení půdy a vysazené sazenice mají optimální podmínky, rychle zakoření a lépe rostou. Zásobní hnojení se poté provádí hloubkovými aplikátory.

Hodnocení obsahu hlavních živin v půdě (P, K, Mg v mg/kg, podle Melich III):

Živina	Půda	Obsah
Živina	Půda	velmi nízký	nízký	vyrovnaný	vysoký	velmi vysoký
K	lehká půda	do 100	101–220	221–340	341–500	nad 500
	střední půda	do 125	126–250	251–365	366–480	nad 480
	těžká půda	do 180	181–310	311–490	491–580	nad 580
Mg	lehká půda	do 80	81–180	181–320	321–425	nad 425
	střední půda	do 105	106–225	226–365	366–480	nad 480
	těžká půda	do 170	171–300	301–435	436–580	nad 580
P		do 55	55–100	101–170	171–245	nad 245

Množství živin v kg/ha, které by mělo být dodáno do půdy před výsadbou podle zjištěného obsahu živin v půdě (dle Pavlouška 2003):

Obsah	P		K
Obsah			lehká půda		střední půda		těžká půda
	P	P₂O₅	K	K₂O	K	K₂O	K	K₂O
Velmi nízký	200	600	500	600	580	700	670	800
Nízký	140	300	250	300	330	400	420	500
Vyrovnaný	70	150	125	150	170	200	210	250

Vodní režim

Réva je hluboko kořenící rostlina velmi tolerantní k nedostatku a výkyvům vláhy. Budování závlahových systémů je efektivní především na extrémně suchých stanovištích a mělkých a písčitých půdách. Na těchto lokalitách závlaha zajistí vyšší jistotu výnosu i kvalitu sklizně. Vhodná je především individuální kapková závlaha keřů. Doporučuje se optimální péčí o půdu a usměrněným ozeleněním přimět révu k hlubšímu zakořenění.

Jiná péče o půdu

Hygienická opatření

Nakládán í s posklizňovými zbytky rostlin

Odstraňování chřadnoucích a odumřelých částí stromů a keřů

Dodržování časového odstupu mezi likvidací a založením nové výsadby

Údržba mechanizace

Ochrana a podpora užitečných organismů

Abiotické faktory

B-deficientní zkrácení internodií a zduření letorostů révy, Fe-deficientní vrcholová chloróza révy, K-deficientní hnědnutí a okrajová nekróza listů révy, abiotická vadnutí hroznů révy, abiotické odumírání třapiny hroznů, fytotoxicita síry, glyfosátové poškození révy, mrazové poškození, polyetiologické (komplexní) sprchávání květenství révy, poškození kroupami, sluneční spála révy, sluneční úžeh révy

Ochrana proti chorobám

bílá hniloba hroznů révy vinné, eutypové odumírání révy vinné, fytoplazmové žloutnutí a červenání listů révy , padlí révy , plíseň révy , červená spála révy vinné, šedá hniloba hroznů révy

Ochrana proti škůdcům

hálčivec révový, mšička révokaz, obaleč mramorovaný, obalečík jednopásý, obaleč révový, octomilka Suzukiho, ostnohřbetka ovocná, puklice švestková, různorožec trnkový , vlnovník révový

Regulace plevelů

Další prostředky na OR