Rostlinolékařský portál

Vždyzelené keře až stromky. Listy vstřícné, jednoduché, kožovité, celokrajné, tuhé, krátce řapíkaté, s hustou, rovnoběžnou boční nervaturou. Květenství jsou nenápadná úžlabní klubíčka tvořená jedním pestíkovým květem ve středu a několika prašníkovými po obvodu. Květy jednodomé, jednopohlavné, 4četné, bez korunních plátků, drobné. Plodem je trojrohá tobolka s 2 černými lesklými semeny v každém pouzdře.
Do rodu Buxus je zařazeno cca 50 druhů stálezelených keřů nebo nízkých stromů, které se přirozeně vyskytují v západní Evropě, Středozemí, jihovýchodní Asii, Severní Africe a Střední Americe. 
Pro zahradnické účely jsou využívány především různé kultivary zimostrázu vždyzeleného (B. sempervirens) a z. malolistého (B. microphylla), které se vysazují např. do živých plotů, jako stříhané solitéry, či v nádobách. V botanických zahradách se pěstují i další druhy zimostrázu, např. z. baleárský (Buxus balearica) či z. kolchický (Buxus colchica). 
zimostráz vždyzelený
Buxus sempervirens Keř až stromek 1–5(10) m vysoký. Dřevo tvrdé, jemné, žlutavě bílé, lesklé. Listy podlouhle vejčité až eliptičné, 1,5–3,0 cm dlouhé, lysé, na líci leskle tmavozelené, na rubu žlutozelené. Letorosty v mládí pýřité, pak lysé, hranaté. Květenství jsou úžlabní klubíčka, samičí květ terminální, samčí květy boční. Kvete IV–V. Plodem je trojrohá tobolka s černými lesklými semeny.
Oblast rozšíření: Alžír, Španělsko, Řecko, Malá Asie.
Běžně pěstovaná okrasná dřevina jako solitér v parcích, na zahradách nebo na hřbitovech a tvarovaný jako živý plot v zámeckých francouzských parcích nebo na hřbitovech.

Nejlépe roste v polostínu na vlhkých půdách. Je to nenáročná a mrazuvzdorná dřevina, odolná vůči imisím, částečně i suchu. Dobře snáší sestříhávání a tvarování.

Z významných chorob se vyskytuje cylindrokladiová skvrnitost listů a odumírání výhonů zimostrázu (Calonectria pseudonaviculata) a volutelová listová spála a odumírání výhonů zimostrázu (Pseudonectria rouselliana), příp. rzivost zimostrázu (Puccinia buxi).

V současnosti největší škody způsobuje zavíječ zimostrázový Cydalima perspectalis, dále mera zimostrázová (Psylla buxi) a bejlomorka zimostrázová (Monarthropalpus flavus).