Rostlinolékařský portál

Rhizobium radiobacter 
Bakterie má schopnost infikovat široké spektrum dvouděložných rostlin. Nejčastěji bývají napadány jádroviny, peckoviny, růže a vinná réva. Rhizobium vitis 
Hlavní hostitelskou rostlinou je réva vinná (Vitis vinifera).

Dochází k tvorbě nádorů na nadzemních i podzemních orgánech. U sazenic se nádory objevují na bázi rostliny, na jednoletých výhonech a starších keřích se objevují na kmínku. Ve větším rozsahu se nádory objevují v letech, které následují po silných zimních mrazech. Nádory jsou zpočátku bělavé a měkké, později hnědnou, seschnou, ztvrdnou a zdřevnatí. Na kořenech se typické nádory nevyskytují, ale dochází zde k vodnatému rozkladu jemných vlásečnicových kořínků a k nekrotickým lézím. Závažné je také asymptomatické napadení sazenic. Systémově napadené sazenice mají horší růst a v některých případech může dojít k jejich částečnému nebo úplnému odumření.

Choroba má typické příznaky, které je možné zaměnit s chorobami kmenů a stromů, případně s kalusovými závaly kolem vzniklých ran, které se však dostatečně odlišují od nádorovitosti.

Rhizobium radiobacter 
Bakterie přezimuje zejména v nádorech a v půdě. Do rostliny proniká v místě poranění různého původu (mechanické, živočišné, mrazové, při použití infikovaného štěpu, po krupobití). Inkubační doba se během vegetace pohybuje okolo 8–15 dní. Patogen má schopnost přetrvávat v cévním systému rostliny, migrovat jím a dávat tak vznik tzv. sekundárním nádorům, které se tvoří v určité vzdálenosti od původního místa poranění. Na dlouhé vzdálenosti se bakterie šíří infikovaným rostlinným materiálem, na krátké vzdálenosti dešťovou, zavlažovací nebo půdní vodou, půdou, půdními živočichy a také mechanizací.  
Rhizobium vitis
Bakterie přezimuje v kořenovém systému. Na jaře jsou bakteriální buňky vynášeny kořenovým vztlakem do nadzemních orgánů. Jsou-li nadzemní orgány poraněny, může dojít k tvorbě nádorů. Nádory se nejčastěji tvoří v místech mechanického poranění, v řezných ranách, po poškození krupobitím a mrazem, v místě štěpování či při použití infikovaného štěpu. K infekci kořenů dochází za spoluúčasti háďátek Meloidogyne hapla. Transport bakterií na delší vzdálenost od viditelných lézí probíhá nejčastěji sítkovicemi a xylémem. Na jaře lze bakterii detekovat v kapkách roněné mízy.

Napadený reprodukční materiál révy vinné je takto neprodejný.

• Fytosanitární selekce a produkce zdravého výsadbového materiálu.
• Zabránění nebo omezení poranění včetně poškození mrazem, případná poranění neprodleně ošetřit.
• Dostatečný časový odstup při obměně porostů.
• Pečlivá agrotechnika.
• Harmonická výživa.
• Šlechtění na odolnost a využití biologické ochrany (netumorogenní kmen R. vitis F2/5).

H. Matoušková, ÚKZÚZ