Rostlinolékařský portál

Polyfág.

Polyfágní houba napadající rostliny ve všech stadiích růstu. Napadá řízky, mladé i dospělé rostliny, listy a stonky, jednotlivé květy i celé okolíky. Symptomy napadení listů mohou být různé, jednotlivé nekrotizující skvrnky i velké, suché skvrny tvaru soustředného kruhu (často po opadu okvětních lístků), také skvrny ve tvaru písmene „V“ šířící se od kraje listu. Napadené části zasychají (zahnívají) a odumírají. Na světle zbarvených květech je infekce viditelná jako drobné karmínové tečky. Za vysoké RVV či při dlouhodobém ovlhčení se na odumřelém pletivu vytvářejí rozmnožovací orgány.
Lupina: Příznaky napadení se projevují zpočátku jako mokvavé, později šedobílé skvrny na listech a stoncích. Na stoncích vznikají protáhlé skvrny, pokud se skvrna rozšíří po celém obvodu stonku, rostlina se láme nebo vadne, žloutne a odumírá.
Pelargonie: Choroba projevuje především na jaře nebo na podzim na zakořeňujících, ale i dospělých rostlinách, zejména těch, které jsou nějakým způsobem poškozené nebo odumřelé. Napadené části rostlin jsou pak obalené šedohnědým povlakem.   
Pohanka: Objevují se vodnaté, postupně hnědnoucí skvrny na listech a stoncích, které se za vlhka pokrývají z počátku bělavým, později šedohnědým prášivým povlakem konidioforů s konidiemi. Následkem napadení stonků části nad skvrnami odumírají. 
Světlice barvířská: Příznakem napadení jsou skvrny na stoncích, listech a listenech na vegetačním vrcholu. Za suchého počasí se skvrny projevují zaschnutím pletiva, za vlhkého počasí se tvoří šedozelené až šedohnědé skvrny s povlaky mycelia a fruktifikačních orgánů. Při napadení stonku dochází většinou k poškození vodivých pletiv, které se může projevit lámáním stonku pod květem, či zaschnutím vegetačního vrcholu.
Paprika: Napadá nezralé, ale především zrající a zralé plody. Nezralé plody hnědnou, zrající a zralé měknou a hnijí. Při vlhkém počasí porůstají šedivým porostem houby.

U listové skvrnitosti (skvrny ve tvaru V) možná záměna za bakteriózy, u nichž ale vadne celá rostlina.

Botrytis cinerea přežívá na infikovaných rostlinných zbytcích myceliem a sklerocii. Za příznivých podmínek (vysoká vlhkost, chladnější prostředí) skvrny porůstají konidiofory s konidiemi. Zpočátku bělavý, postupně hnědnoucí porost, z něhož se uvolňují konidie zajišťující rychlé šíření patogena v porostu. Postupně se vytvářejí v pletivu vnořená, drobná, černá sklerocia. Houba přednostně napadá odumřelá a odumírající pletiva, ale za příznivých podmínek může infikovat i živá pletiva, na nichž se tvoří tmavě zelené až černé léze. Infikované listy mohou předčasně opadávat.

Patogen přežívá myceliovým vláknem nebo sklerocii v infikovaných posklizňových zbytcích a v osivu.

Ekonomicky významné ztráty vznikají při nedostatečném proudění vzduchu ve sklenících v množárenských porostech (odumírání řízků), na jaře na přezimovaných rostlinách a na podzim v hustě zapojených porostech.

Kosmopolitní. 

Prevencí je dodržování hygienických zásad:

• Snížení výskytu sklerocií v půdě pravidelnou orbou, vhodným osevním postupem, vyséváním zdravého osiva, pěstováním odolných odrůd.
• Dostatečná péče a kontrola porostu.
• Optimální vlhkost (zabránění kondenzaci vodních par na povrchu pletiv).
• Vzdušné a slunné stanoviště.
• Nepříliš hustý zápoj.
• Odstranění napadených částí. 
• V případě nutnosti aplikace fungicidů.

Z nechemických variant jsou prokázány účinky antagonistických mikroorganismů na bázi hub jako je rod Acremonium, Trichoderma spp., Gliocladium nebo Pythium oligandrum. Lze využít i bakterie rodu Bacillus spp. nebo Pseudomonas spp. Životnost sklerocií snižuje působení parazitické houby Coniothyrium minitans. Z dalších alternativ byly prokázány účinky výtažků rostlin nebo kvasnic. Přípravky se aplikují zpravidla preventivně před výsadbou sazenic nebo v době výskytu prvních příznaků. Ošetření je nutné opakovat podle potřeby v rozestupu několika dní nebo při nižším tlaku 7–14 dní.

• Chemická ochrana, v závislosti na použitém přípravku, je založena na opakované aplikaci (interval 10 až 14 dnů) některého z registrovaných fungicidů.
• Přímá ochrana se provádí před květem nebo na začátku kvetení. 

I. Šafránková, MENDELU
J. Víchová, MENDELU