Rostlinolékařský portál

vlnatka jilmová

Eriosoma ulmi

třída: hmyz (Insecta) řád: polokřídlí (Hemiptera) čeleď: mšicovití (Aphididae)

Vědecká synonyma: Aphis foliorumulmi, Aphis ulmicampestris, Eriosoma ampelorrhiza, Eriosoma fodiens, Eriosoma grossularia, Eriosoma mediocornutum, Eriosoma soror, Eriosoma ulmicampestris, Chermes ulmi, Mimaphidus fodiens, Mimaphidus grossulariae, Mimaphidus ulmi, Schizoneura ampelorhiza, Schizoneura fodiens, Schizoneura grossulariae, Schizoneura soror, Schizoneura ulmi

EPPO kód: SCHZUL

Základní charakteristika

Hostitelské spektrum

Dicyklická. Zimní hostitel: jilmy (Ulmus spp.).
Letní hostitel: rybíz (Ribes spp.).

Popis

Mšice má zelené až modrošedé zbarvení těla s tmavými pruhy na hřbetní straně zadečku. Tykadla dosahují poloviny délky těla. Sifunkuli jsi tvořeny pouze velkými póry umístěnými na nízkých tmavých ochlupených kuželech.

Životní cyklus

Přezimuje v trhlinách kůry na silných větvích jilmů. Na jaře (duben) se líhnou nymfy, které se usazují na spodní straně vyvíjejících se listů. Sekret jejich slinných žláz způsobuje stáčení bočního okraje listů a tvorbu pseudohálky, která má nažloutlou nebo bělavou barvu. Zakladatelky jsou pokryty voskovými výpotky. Jakmile dospějí po dobu 2 až 4 týdnů rodí živé nymfy (cca 300 ks). Jejich barva je proměnlivá od šedé přes zelenou až po žlutou. Na konci května a v červnu se vyvíjejí okřídlené formy, které migrují na kořeny rybízu (preferují červený a černý), kde zakládají nové kolonie (jejich plodnost je cca 20 ks nymf). Sají na kořenech do síly 1 mm a jsou chráněny silnou vrstvou vosku. Vosk na kořenech znesnadňuje příjem vody a živin. Na kořenech rybízu mohou vytvořit až 7 generací. Na podzim přelétá zpět na jilmy, kde po spáření, samice klade pouze jedno vajíčko.

Hospodářský význam

Je považována za vážného škůdce okrasných jilmů i rybízu. Jilmy jsou kromě přímých škod sáním ohroženy i houbovými chorobami, které se vyvíjí na medovici, kterou tvoří. Napadením dochází často k citelnému poškození jilmů ve školkách, výsadbách nebo parcích. Při přemnožení napadá téměř všechny listy a sáním může poškodit nejméně třetinu jejich listové plochy. Poškozené části listů rychle stárnou a často odumírají po výletu mšic z pseudohálek. Část listů koncem června a začátkem července předčasně usychá a opadává. Na rybízech způsobuje zakrnění keřů a snížení úrody plodů, vlivem špatného příjmu vody a živin.

Provádění ochranných opatření

Preventivní opatření

Podpora přirozených nepřátel. Přirození nepřátelé snižují početnost v koloniích až o 90 %. Patří mezi ně dravé ploštice jako hladěnka hnědá (Anthocoris confusus), hladěnka jilmová (A. gallarumulmi) a hladěnka (A. nemoralis), klopuška lesklá (Deraeocoris lutescens), larvy pestřenky rybízové (Syrphus ribesii), pestřenky pruhované (Episyrphus balteatus) nebo pestřenky (S. vitripennis), lumčíci (Areopraon lepelleyi, Ephedrus plagiator), zástupci dvoukřídlích (Leucopis annulipes), škvor obecný (Forficula auricularia) či pavouci (Araneida).

Nechemické metody ochrany rostlin

Biologická a biotechnická ochrana

Přirození nepřátelé jsou dravé ploštice, pestřenky, lumčíci, škvoři, pavouci, hmyzožraví ptáci atd.

Chemická ochrana rostlin

Aplikace selektivních insekticidů.

Autoři textu

S. Rychlý a D. Fryč, ÚKZÚZ