Rostlinolékařský portál

Mák a příbuzné plevele.

Příznaky poškození jsou rozdílné, podle toho, kdy došlo k infekci. Napadené listy jsou ztluštělé, zkadeřené, křehké. Na spodní straně listů je hustý povlak špinavě bílých až šedofialově zabarvených sporangioforů a sporangií. Napadené dospělé listy jsou hnědě skvrnité. Lodyha se při silném napadení neprodlužuje, nevětví, a pokud vytvoří poupata, zpravidla nevykvetou. Napadený vrchol mladých rostlin vytváří hlávkovitý křehký útvar pokrytý fialově šedým povlakem sporangioforů a sporangií. Na napadených lodyhách se vytvářejí deformované makovice. Jsou drobné, baňaté, často fialově zbarvené, semena mohou být zakrnělá. Semena v makovicích napadených P. arborescens jsou drobná, nevyzrálá a netvoří se v nich chuchvalce. 

Na listech je možnost záměny s bakteriální stonkovou hnilobou a pleosporovou hnědou skvrnitostí máku. Ve srovnání s bakteriózou jsou skvrny neprůsvitné, tmavší. Skvrny plísně máku jsou o něco světlejší ve srovnání s pleosporovou hnědou skvrnitostí máku. Zažloutnutí a zkroucení listů může být zaměněno s poškozením od mšice makové. U mšice makové jsou na spodní straně listů viditelné kolonie mšic. Na makovicích je možnost záměny také s černí máku a pleosporovou hnědou skvrnitostí.

Přetrvává mycelium v endospermu semen. Patogen může přežít na napadených rostlinných zbytcích. K infekci dochází zpravidla od května do sklizně. Nižší teploty, ovlhčení a vysoká vzdušná vlhkost a hustý porost vytvářejí vhodné podmínky pro napadení.

Rostliny napadené do fáze listové růžice a dlouživého růstu odumírají nebo nedají výnos. Choroba rozšířena ve všech oblastech pěstování máku. Význam narůstá v letech s příznivými podmínkami pro vývoj patogenu.

Monitoring se provádí přímo v porostu na základě hodnocení výskytů choroby.

Rozhodování o ošetření se provádí na základě stavu porostu a aktuálního a předpokládaného průběhu počasí.

• Zdravé osivo.
• Odolné odrůdy.
• Zásady střídání plodin (min 3–4 roky).
• Mák nesít do těžkých slévavých půd.
• Hustota porostu.
• Vyrovnaná výživa.
• Podpora rozkladu posklizňových zbytků.
• Likvidace posklizňových zbytků.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Moření osiva s využitím účinnosti přípravků na houbové patogeny přenosné osivem. Ošetření je nutné provádět preventivně nebo na počátku zaznamenaného výskytu. V případě silného napadení vysokého počtu rostlin se u napadených rostlin nedá předpokládat dobrý výnos. Fungicidní ošetření od 2 až 3 pravých listů až do květu.

Kromě agrotechnických opatření má preventivní fungicidní ošetření nebo na počátku prvních výskytů v případě středního a vysokého infekčního tlaku dobrou účinnost na zdravotní stav i výnos.