Rostlinolékařský portál
lipnice luční
Poa pratensis
čeleď: lipnicovité (Poaceae)
Vědecká synonyma: Poa attica, P. pinegensis
EPPO kód: POAPR
Popis
Lipnice luční je trsnatá až řídce trsnatá, vytrvalá, 30–120 cm vysoká tráva s ± nahloučenými stébly. Tvoří vněpochevní výběžky. Stébla mají obvykle 2–4 kolénka a na bázi větší počet odumřelých listových pochev. Listová čepel je neojíněná, plochá (vzácně mohou být krátké čepele svinuté), zeleně až žlutavě zeleně zbarvená a zakončená kápovitou špičkou. Jazýček nejvyššího stébelného listu je ca 1 mm dlouhý, uťatý, po okraji pochvy sbíhavý, na vnější straně lysý, bez oušek. Lata je o málo delší než široká, vejčitě kuželovitého tvaru. Klásek má zelenou, příp. nafialovělou barvu a 3–5 květů. Plevy jsou vejčité až eliptické, náhle zašpičatělé, nestejné (dolní jednožilná, horní 3žilná). Plodem je 1,5–1,8 mm dlouhá obilka. Lipnice kvete od května do srpna.
Nároky na stanoviště
Lipnice je tráva s pomalým vývinem, jež dosahuje plného výnosu ve třetím až čtvrtém roce. Není moc náročná na podmínky prostředí. V závislosti na formě se jí daří v živinami bohatých stanovištích s dostatkem vláhy, snáší kyselé a vysýchavé půdy, mírný zástin i půdy s menším obsahem živin.
Pěstování lipnic na semeno je v České republice na ústupu a v r. 2019 klesly plochy lipnice luční na 62 ha.
Časté choroby
Rzivost lipnice (Puccinia poarum).
Zaplevelení
Pomalý vývoj lipnic má za následek vyšší nároky na ochranu vůči zaplevelení v roce zásevu i prvním užitkovém roce. Nebezpečnými příměsemi jsou u lipnic jiné druhy lipnic, heřmánky, rmen, pcháč, šťovíky, violky, hluchavky a další druhy s podobnými semeny. Pýr plazivý lze z lipnic vyčistit, ale jeho výskyt v porostu znamená snížení výnosu semen a vyšší ztráty při sklizni i čištění.
Odkazy a použité zdroje
Kubát, K. (ed.). Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5
Macháč, R.
Regulace plevelů v semenných porostech trav (2) Obecná doporučení a ochrana ostatních druhů. Agromanuál, 2021, 16, 7, 32–34. ISSN 1801-7673