Rostlinolékařský portál

Jednoletá, pozdně jarní, střední až vysoký, lysá i roztroušeně chlupatá, bohatý, svazčitý kořenový systém, stébla až 1 m dlouhá. 
Patří ke kosmopolitním druhům. Rozšiřuje se zejména v teplém a mírném pásmu světa. Má řadu variant, v Evropě je jich 9 a zahrnují „osinaté“ i „bezosinné“ formy (jedná se o ostny vyrůstající z 2. plevy klásku). Dorůstá do značné výšky a v podmínkách optimálních pro její růst vytváří až několik desítek odnoží. Kvete od června do podzimu. Květenstvím je lata tvořená několika hroznovitě uspořádanými lichoklasy. Charakter květenství umožňuje výrazně měnit počty klásků v latě. Bývá to 200 ale i 2000. Na jedné rostlině tak bývá rozdílný počet obilek (jednokvětých klásků). Po uzrání jsou obilky 2 až 5 měsíců dormantní. Dormance závisí na podmínkách dozrávání. Klíčí při teplotách od 13°C, max. je 40–45°C. Literární údaje uvádějí až extrémní třicetiletou perzistenci obilek v půdě. Ve vlhčích a činných půdách v běžných polních podmínkách zůstanou obilky životaschopné cca 4 až 6 let. V hustě zapojených porostech (obilniny apod.), kde nedochází k dostatečnému oteplení půdy a kde nejsou příznivé světelné podmínky, ježatka kuří noha neklíčí nebo vzešlé rostliny zakrňují. Vzchází dobře z hloubky 3–5 cm (až 12 cm). Vzchází i pod vodou. 

Ježatka roste především na vlhkých obilných a okopaninových polích, písčitých úhorech a cestách, na náplavech či březích vod. Lze ji nalézt na nevýživných a suchých lokalitách, kde však dosahuje menšího vzrůstu. V posledních letech se ve větší intenzitě začíná vyskytovat na orných půdách i v oblastech nad 400 m. n. m.

Zaplevelení ježatkou obecně vzrůstá. Za velmi významný plevel je považována od šedesátých let. Její velký výskyt ovlivnilo rozšíření pěstování kukuřice a masová preemergentní aplikace triazinových herbicidů. Tč. se vyskytuje v širokořádkových plodinách na převážné části orné půdy. 
Jako plevel působí problémy především v okopaninách, zelenině a kukuřici, ale i v prořídlých obilninách. Zapleveluje mnoho dalších polních, ale i zahradních plodin.  
Ke snížení zaplevelení je nutné ježatku důsledně regulovat v kukuřici a cukrovce, a to jak běžnými agrotechnickými zásahy, tak i chemicky. Je zejména nutné zamezit tvorbě semen jako zdroje zaplevelení v následujících letech. v ostatních plodinách je nutné udržovat dobře zapojený porost, aby se na prázdných místech pro růst ježatky nevytvářely vhodné podmínky.