Rostlinolékařský portál

Patří k všežravým živočichům. Nejvíce škodí na: řepka olejka, hořčice, řepa cukrovka a krmná, slunečnice; příležitostně: kmín, brambory, konopí seté, luskoviny, obilniny, pícní a trávníkové trávy, okrasné rostliny, plevelné rostliny. Živí se také odumřelými rostlinnými a živočišnými zbytky.

Jedinci dlouzí až 140 mm. Ve zbarvení variabilní, nejčastěji v různých odstínech hnědavé a rezavé. Nikdy není černý! Tělo je na konci zaoblené, na hřbetě bez kýlu. Dýchací otvor se nachází na pravé straně v přední polovině okraje pláště. 

Způsob poškození se mění s druhem rostliny. Klíčící semena mají žírem poškozený endosperm. Po vzejití rostlin do fáze 2–3 pravých listů se poškození projevuje zakrslým růstem a pásovitým hnědnutím porostů. Žír na nadzemních částech rostlin se projevuje překousáním stonků. Na poškozených listech je patrný děrový nebo okrajový žír. Po žíru na nadzemních částech a v jejich okolí se často vyskytují stopy slizu. Bulvy a hlízy na obvodu s nepravidelnými jamkovitými výkusy.

Plzáci jsou hermafrodité. Dospělec klade 200–400 vajíček. Vajíčka jsou kladena ve skupinách po 10–20 kusech, 5–10 cm hluboko do půdy. Vajíčka klade od srpna do zámrzu. Přezimují všechna stadia, nejlépe vajíčka. Mladí jedinci přežívají spíše ve vlhkých mírných zimách. V předjaří se líhnou mláďata, která v únoru až dubnu poškozují jarní plodiny při vzcházení. V teplém suchém období přežívají všechna stadia několik týdnů bez potravy v dutinách a trhlinách půdy.
Příznivé pro výskyt plzáků je teplé vlhké počasí v létě a na podzim. Podmínky pro aktivitu začínají při 5 °C. Za 24 hodin přelézají sotva 1,5 m, při osídlování porostu se přesunují až o 20–50 m. Jsou aktivní celou noc, zvláště po deštích a závlahách. Po dešti se zdržují na rostlinách i během dne. Žravost je veliká, hmotnost těla se za 24 hodin zvyšuje o 30–40 %.
V letech méně příznivých pro vývoj nacházejí příznivé podmínky pro přežití na neobdělávaných vlhkých lokalitách s divoce rostoucími rostlinami.

Plzáci škodí na polních plodinách jako juvenilní i dorostlí jedinci. Plodiny poškozují na podzemních i nadzemních částech ozimých i jarních plodin. Citlivé jsou zvláště širokolisté plodiny. Poškození rostlin žírem nad povrchem půdy činí 72–89 %, pod povrchem půdy 11–28 %.

Stupeň výskytu slimáků a plzáků se zjišťuje pod 1 m² velikými černými foliemi umístěnými na odplevelené plošky půdy. Výskyt pod nástrahami se kontroluje po 24 hodinách. Dohledání slimáků a plzáků pod nástrahami se usnadní, pokud se pod folie použije malé množství granulovaného moluskocidu. Jeho pozření slimáky a plzáky vyvolává nadměrnou tvorbu slizu a usnadňuje dohledání zvláště mladých růstových stupňů. 

• Prahy škodlivosti nejsou zpracovány.

• Likvidace posklizňových zbytků, výdrolu a plevelů. 
• Redukce zpracování a hrudovitost půdy podporují růst populace, protože vytvářejí vhodné úkryty a podmínky pro kladení vajíček.
• Podpora výskytu přirozených nepřátel jako jsou ježci, hadi, žáby, ropuchy, střevlíci a někteří ptáci.

• Zakrytí porostu netkanou textilií zabrání kontaktu dospělců s listy. 
• Vytváření dalších mechanických barier bránících plžům v průniku na pozemek. Např. obehnat pozemek kolmou stěnou z folie 1 m vysokou, která se zakope do země a horní část se ohne směrem ven (na průřezu má tvar číslice jedna).
• Další možností je ruční sběr.
• Vvyužití potravních atraktantů a pastí, které plzáky nalákají na jedno místo, kde se dají hromadně zlikvidovat. 

K přímé biologické ochraně se dnes využívá moluskoparazitické hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita.

Způsob chemické ochrany se volí podle zjištěné hustoty napadení na okrajové, pásové nebo celoplošné. K nevratnému poškození porostu dochází při vzcházení. Po zjištění výskytu je nejvhodnější moluskocid aplikovat do řádků při setí nebo 2–3 dny před vzejitím. Ošetření při setí brání poškození po vzejití a je vhodné pro podmínky silného výskytu plžů před setím. Doporučuje se aplikovat granulované moluskocidy ve večerních hodinách rozmetáním na široko. Opětovnému osídlení porostu ze sousedství je možné zabránit 3–5 m širokým okrajovým ošetřením. Hraniční teploty pro použití přípravku jsou 9–16 °C.

Snížení stupně poškození, uhynulí plzáci v okolí napadených rostlin.