Rostlinolékařský portál

Broskvoň (Prunus persica), mandloň obecná (Amygdalus communis L.).

Příznaky onemocnění se projevují především na listech. Listové čepele jsou zkadeřené s nápadně vypouklými, puchýřovitými, světlezelenými nebo červenavými plochami. Na spodní straně napadených listů se později vytváří bělavý povlak vřecek se sporami. Později infikované listy usychají a opadávají. Méně často bývají napadeny i výhony či plody.

Zcela typické příznaky, prakticky nezaměnitelné s jinými chorobami.

Houba přezimuje ve formě blastospor na větvích nebo za šupinami pupenů. Blastospory během rašení infikují mladé, ještě nerozvinuté listy. Obvykle v červnu se na spodní straně napadených listů diferencují vřecka s askosporami a následně se tvoří blastospory, které přetrvávají do příštího vegetačního období.

Následkem silné infekce opadává velké množství listů, později i malých plodů. Zmenšení listové plochy nepříznivě ovlivňuje diferenciaci květních pupenů i vyzrávání letorostů. 

Symptomatické hodnocení výskytu na listech. Vzhledem k tomu, že po výskytu napadení již ochranná opatření nejsou efektivní, slouží tento moonitoring pouze pro rozhodování o provedení ochrany v následující vegetační sezóně.

Vycházejí ze sledování fenologického vývoje – období těsně před rašením a na jeho počátku. Lze využít i matematický model založený na sumě teplot – doporučuje ošetřovat při hodnotě 110–120 hodinových stupňů nad 7 °C (lze využít např. signalizační službu).

Odvíjí se od fenologického vývoje broskvoní – riziko vzniku infekce nastává již před začátkem období rašení (nalévání pupenů) a v jeho nejranějších fázích. 

Sledování vývoje teplot (SAT) a počátku otevírání terminálních pupenů v terénu. Patogen začíná být aktivní od teploty 7°C. Pokud tedy celková doba hodin, kdy byla teplota nad 7°C, dosáhla v daném roce 100 hodin (počítáno od 1.ledna), je čas provést první ošetření postřikem proti kadeřavosti. Viz signalizační služba výše v textu.  Jako biofix slouží doba kvetení lísky. V kritickém období se totiž začínají rozprašovat jehnědy na lísce.

Významná jsou všechna opatření, která zajišťují plnou vitalitu stromů. Vzhledem k bionomii patogenu nejsou některá obecná opatření relevantní. K preventivním opatřením patří: 

• Volba vhodného stanoviště (dostatečně vzdušné lokality, vyloučení vlhkých a uzavřených lokalit, vlhkých a studených půd a mrazových poloh). 
• Odstranění napadených výhonků a prořezání stromu.
• Vyrovnaná výživa (nepřehnojovat dusíkem).
• Dle možnosti upřednostnění méně náchylných odrůd při výsadbě nových sadů. Obecně jsou odolnější bělomasé odrůdy broskví (Amsdenova, Avalon, Avalon Pride, Charlotte Primissima Delbard, Redhaven, Májový květ nebo Redwin). Naopak velmi náchylné na kadeřavost jsou broskve odrůdy Redskin a jejich kultivary.
• Pravidelné ošetřování proti kadeřavosti, aby nedocházelo k narůstání zdrojů infekce.
• Při silném napadení a významném oslabení stromů jsou velice důležitá všechna opatření, která podporují rychlou regeneraci stromů (přihnojení dusíkem, za sucha závlaha).

Dostatečně účinná je ochrana založená na přípravcích obsahujících měď, dále se používají přípravky na bázi síry – například síran měďnatý, který pomáhá snížit riziko kadeřavosti broskvoní tím, že brání růstu plísní a hub. Dále jsou prokázány účinky přípravků na bázi bakterií a mykoparazitických hub, tj. Bacillus subtilis nebo Trichoderma harzianum, jistou alternativou jsou i olejové přípravky. Dále je možné použít i přípravky na bázi extraktů vrbové kůry nebo přesličky. 

Ochrana vyžaduje velmi rané ošetření již ve fázích nalévání pupenů. Pro první ošetření využíváme měďnaté fungicidy, další ošetření závisí na průběhu teplot – při vyšších teplotách je infekční období kratší (2–3 týdny), pak stačí pouze jedno základní ošetření, příp. doplněné ještě o další ošetření po 8–10 dnech. Pokud však rašení probíhá za chladného počasí, je dlouhé a rozvleklé, tak infekční období se prodlužuje (i na 5–6 týdnů) a ošetření je třeba vícekrát opakovat. Orientační termín prvního ošetření lze stanovit i podle dosažení fenofáze počátek kvetení (jehněd) lísky obecné „kroucené“ (Coryllus avellana var. conorta). Aplikace postřiku se provádí během suchého, teplého dne bez deště (nad 7 °C) a za bezvětří. Harmonogram postřiku je tedy:

1. jarní postřik v době nalévání pupenů (únor, březen, duben - podle toho kdy se nalévají květní pupeny)
2. jarní postřik v době rašení listů (7 až 10 dní po prvním postřiku)
3. postřik se provádí na podzim, po shození listů, před příchodem mrazů (listopad)

Rezistence nebyla prokázána.

Provádí se v době, kdy jsou již listy vyvinuty při využití tříbodové stupnice: 1 – velmi dobrá účinnost, 2 – uspokojivá účinnost, 3 – neuspokojivá účinnost.