Rostlinolékařský portál

Polyfágní druh (více než 110 druhů z 35 čeledí).
Primární hostitel: broskvoň a kustovnice cizí. 
Sekundární hostitel: z hospodářsky významných rostlin: fazol obecný, sója luštinatá, brukev řepka olejka, lilek brambor, řepa, polní zelenina, rajče jedlé, paprika setá, lilek vejcoplodý, réva vinná, plevelné rostliny, okrasné rostliny (např. zástupce rodů topolovka, laskavec, toulitka, hledík,  kopretinovec, begonie, buvardie, kaktusovité, šafrán, jiřina, hvozdík, fuchsie, čemeřice, hyacint, listopadka zahradní, iberka, hrachor, slézovka, narcis, bazalka, fazol, plamenka, prvosenka, růže, šalvěj, hlaváč,  gloxinie, aksamitník, lichořeřišnice, tulipán, sporýš, violka zahradní, kornoutovka).

Tělo 1,4–2,5 mm dlouhé, zbarvení variabilní (bělavé, růžové, zelené). Tykadla kratší než tělo. Zřetelné čelní hrbolky na hlavě. Sifunkuli tenké a dlouhé, ve druhé třetině mírně zduřelé.
Nymfy jsou zelené až žlutozelené, někdy s nádechem do hnědočervena s podlouhle oválným, štíhlým tělem, v časných instarech drobné (pod 1 mm), postupně se prodlužující. Mají nápadné, tmavé až černé, válcovité, při bázi mírně zduřelé sifunkuli. Tykadla tmavá, postupně se s instary prodlužující. Nymfy mají viditelné čelní hrbolky, ze kterých tykadla vyrůstají. 
Vajíčka drobná,oválná, nejprve žlutá nebo zelená, postupně tmavá až černá, o velikosti 0,6 x 0,3 mm.

Perokresby apterních (bezkřídlých) a alátních (okřídlených) samic (převzato z Mšice a mšičky na ovocných dřevinách, D. Fryč, 2025)

Snadno se mohou zaměnit jednotlivé druhy mšic. S jinými škůdci je záměna málo pravděpodobná.

Primární poškození na listech po posátí se většinou neprojeví. Mšice se vyskytují jednotlivě, nejčastěji je lze pozorovat na spodní straně listů nejnižších pater.
Mšice broskvoňová přenáší virus Beet yellows virus (virová žloutenka, BYV) a Beet mild yellowing virus (virus mírného žloutnutí řepy, BMYV). 
U řepky se primární poškození na listech po posátí většinou projeví až při vysokém napadení. Mšice se vyskytují v koloniích na spodní straně listů a škodí především přenosem virů. Příznaky poškození virových onemocnění – od jara žlutavé skvrny na listech různé intenzity, postupně dochází k deformaci květenství a později šešulí. Rostliny jsou nápadné nezvyklým zbarvením listů – od žloutnutí až po antokyanové fialové zbarvení. Listy předčasně zasychají a odumírají. Postupně dochází pouze k vývoji malých deformovaných šešulí. Silně napadené rostliny jsou zakrslé.

V počátečním vývoji se mohou příznaky virových chorob zaměnit za poškození v důsledku nedostatku živin (např. nedostatek síry), později rostliny vypadají jako mimořádně zdeformované po sátí mšic, ale pochopitelně se mšice na rostlinách nevyskytují.

Dicyklická mšice střídající primárního (zimního) a sekundárního (letního hostitele). Přezimují černá vajíčka na zimním hostiteli v kůře broskvoní a na kustovnici cizí, na kterých se vyvíjejí 2–3 generace. V květnu přeletí na letní hostitele. Na sekundárních hostitelích má 6–10 generací za rok. Jakmile se začne zkracovat den, snižovat teplota a klesá obsah výživných látek v sekundárních hostitelských rostlinách, vyvíjí se generace samiček, které produkují jedince obou pohlaví. Tato generace migruje zpět na zimního hostitele, kde dochází k páření a kladení vajíček. 
Mšice broskvoňová je také schopná přečkat mírnou zimu, pokud teplota neklesne pod -12 °C jako dospělá samička nebo nymfa. Přezimování samiček a nymf je také možné v krytých prostorech skleníků. 
K přemnožení dochází po časném náletu mšic za suchého a teplého počasí.
Mšice broskvoňová se vyskytuje zpravidla jednotlivě, nikoliv v koloniích a to především na spodní straně starších listů.
U řepky bývají první nálety mšic do porostů v polovině října, kdy jsou porosty již relativně zapojené. Napadení rostlin bývá silnější na okrajích pozemků a obecně ve slabších porostech setých pozdě nebo stresovaných suchem, případně na pozemcích trpících utužením. Obecně platí, že čím je ranější nálet mšic, tím je větší nebezpečí šíření virových chorob. Příchodem ochlazení (mrazu) se četnost mšic v porostech přirozeně sníží a část populace se stěhuje zpět na primární hostitele.

cukrovka a krmná řepa: 
Vyskytuje se každoročně. Přímé škody sáním nejsou velké. Nepřímo škodí jako významný přenašeč virů.
Prognózy rizika šíření viru mšicí broskvoňovou a mšici makovou v cukrovce naleznete u virové žloutenky řepy pod záložkou Prognóza a u virové mírné žloutenky řepy pod záložkou Prognóza.
řepka olejná: 
Mšice sáním oslabují rostliny. Přímé, vizuálně zjistitelné škody, způsobují mšice na řepce pouze výjimečně, pokud dojde k jejich kalamitnímu přemnožení. 
Větší význam mají mšice jako přenašeči virů způsobující zakrslosti a žluté mozaiky, konkrétně žloutenku vodnice (TuYV), dále virus virus nekrotické mozaiky brukvovitých (TuMV) a virus mozaiky květáku (CaMV). Jejich vliv na výnos však může být vysoký. Při silném výskytu virózních rostlin bylo zjištěno snížení výnosu až o 30 %.
Prognózu rizika šíření viru mšicí broskvoňovou v řepce naleznete u viru žloutenky vodnice pod záložkou Prognóza.
brambory: 
Významný přenašeč viróz u brambor. Velké škody jsou především u sadbových brambor. 
Prognózu rizika šíření viru mšicí broskvoňovou v sadbových bramborách naleznete u virové svinutky brambor pod záložkou Prognóza.

Původní druh pravděpodobně ve východní Asii, nyní s kosmopolitním rozšířením.

cukrovka a krmná řepa: 
Aktuální nálet mšic se sleduje přímou prohlídkou listů na 5×2 rostlinách v řádku (vždy po 10 krocích) 5 m od okraje porostu a 5×2 rostlinách ve středu porostu – celkem 20 rostlin. Podrobně se prohlíží spodní strana listů. Vrcholové, ne zcela vyvinuté listy se svinutými okraji se z pozorování vyloučí.

Aphid Bulletin.

Při nízkém podílu samců v pastích pokračuje déle vývoj mšic na letních hostitelských rostlinách a lze předpovídat, že riziko výskytu viróz bude vyšší. Monitorování letové aktivity mšic pomocí systému nasávacích pastí typu Johnson-Tailor provádí ÚKZÚZ a pravidelně v sezóně zveřejňuje výsledky na svých webových stránkách v týdenních přehledech o náletu mšic pod názvem Aphid Bulletin. Pro jednotlivé druhy škodlivých mšic lze porovnávat letovou aktivitu v daném roce (a období) s průměrnou letovou aktivitou a maximální letovou aktivitou v předchozích letech. Podle toho lze pro daný ročník předpovídat výskyt mšic a jejich škodlivost. Intenzita šíření viróz závisí na počtu vektorů, na zdrojích infekce, a také na podílu samců v úlovcích na podzim. Při nízkém podílu samců v pastích pokračuje déle vývoj mšic na letních hostitelských rostlinách a lze předpovídat, že riziko výskytu viróz bude vyšší. 
Dlouhodobá prognóza virových onemocnění – čím vývojově mladší rostliny v podzimním období jsou infikovány sáním mšic, tím silnější jsou projevy virového onemocnění v následujícím jarním období, a tím významnější může být další šíření virové infekce v porostu a snížení výnosu.

cukrovka a krmná řepa: 

• 1 a více bezkřídlých mšic v průměru na 1 rostlinu do 20. června.
• 5 a více mšic v průměru na 1 rostlinu od 21. června do 30. června.

plodová zelenina, sója luštinatá: 

• Není stanoven.

řepka olejná: 

• 30 % napadených rostlin (na podzim).

cukrovka a krmná řepa:

• Včasné setí.
• Dodržování osevních postupů.
• Provádění hluboké orby. 

Preventivními opatřeními lze snížit výskyt virových chorob. Vzhledem k tomu, že se viry TuYV a TuMV mohou vyskytovat na zcela běžných plevelných rostlinách, je tato ochrana velmi obtížná. Důležitá je důsledná prostorová izolace hostitelských rostlin a důsledné hubení plevelných rostlin. 
řepka

• Základním předpokladem pro nižší tlak škůdců je však precizní agrotechnika (dřívější termín výsevu a kvalitní příprava půdy). Tyto faktory pak určují, zda porost získá dostatečnou sílu pro boj s abiotickými a biotickými faktory v závěru vegetace. 

zelenina a ostatní:

• Přirozenými nepřáteli mšic jsou slunéčka, larvy pestřenek a zlatooček, ploštice, pavouci, sekáči, škvoři, draví roztoči, entomopatogenní houby aj. 
• Sledovat vývoj a migraci afidofágů a provádět kvalifikovanou prognózu jejich uplatnění v regulaci mšic před provedením ošetření. 
• Odlákat mšice na alternativního hostitele tzv. lapací rostliny, např. kukuřici. 
• Pěstovat mezi zeleninou (rajčaty) repelentní druhy zeleniny jako je cibule, česnek a petržel. 
• Odstraňovat plevele z pozemků (redukce hostitelů mšic, např. laskavec). 
• Důležitá je důsledná prostorová izolace hostitelských rostlin.

Mšice mají velké množství přirozených nepřátel – pestřenky, slunéčkovití s mnoho druhů z řádu blanokřídlých (Hymenoptera). Zejména při slabém výskytu, který je však z hlediska přenosu virů také nebezpečný, je účinnost přirozených nepřátel vysoká. 
Při zjištění kolonií mšic je vhodné v závislosti na tom, zda jsou rostliny pěstovány v uzavřených nebo otevřených podmínkách využít přirozených nepřátel mšic, viz výše, nebo využít komerčně dostupných preparátů na bázi parazitoidů (Aphidius spp, Aphelinus sp., Praon sp.) nebo predátorů (Aphidoletes sp., Chrysopa sp. a Macrolophus spp.). V boji proti mšicím se dále se uplatňují přípravky na bázi entomopatogenních hub např. Lecanicillium spp. nebo Beauveria spp. V přírodě jsou mšice dále napadány houbami rodu Enthomopthorales. Aby byly přípravky na bázi hub účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Také výtažky rostlin z tabáku nebo citrusů vykazují aficidní účinky. Proti mšicím je možné využít též přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat a využít při aplikaci smáčedla, která narušují voskový povrch těla mšic.

V případě silného výskytu je potřeba porost ošetřit a do týdne po ošetření porost znovu prohlédne. Dosáhne-li do 30. června četnost mšic znovu kritérií pro ochranu, ošetření se opakuje. Ošetření po 5. červenci bývá neúčelné.  
V podzimním období je u řepky vhodné provést insekticidní ochranu při časném výskytu mšic přesahující práh škodlivosti zvláště v případě pokračujícího teplého počasí. Při velkém výskytu přirozených nepřátel je vhodné zvážit, zda insekticidní ošetření nebude méně účinné než přirozená regulace. 
Aplikace kontaktních přípravků mají obecně nízkou účinnost díky tomu, ze mšice sají na spodní straně listů, kam se přípravek pří aplikaci nedostane. 
Aplikace listových hnojiv, regulátorů růstu, fungicidů a dalších látek při výskytu mšic v porostu však zvyšuje nebezpečí šíření virů, protože jejich aplikace zneklidňují mšice, které přelézají nebo přelétají na další rostliny, kam sáním přenáší viry.
Pyretroidy působí rychle, ale krátkodobě a jejich aplikace musí být často i několikrát opakována. Při vyšších teplotách jsou pyretroidy méně účinné. Je důležité brát na zřetel, že uvedené látky hubí i přirozené nepřátele.

Pro zabránění rezistenci je nutné střídat v postřikové sezoně přípravky s účinnými látkami s různým mechanizmem účinku. AKTUALIZOVÁNO v roce 2023: V rámci plošného monitoringu rezistence prokázán vysoký stupeň rezistence mšice broskvoňové k pyretroidům a k pyrimicarbu (Pirimoru) a postupně narůstající rezistence k acetamipridu. V rámci antirezistentních strategií se postupně registrují ú.l. sulfoxaflor, spirotertamat či flomicamid. U přípravků na bázi spirotertamatu byla u některých populací zaznamenán mírný pokles účinnosti na mšici broskvoňovou. 

Hodnocení se provádí listovými zkouškami zjišťováním přítomnosti neokřídlených mšic na spodní straně listů dolního, středního a horního listového patra.
U cukrovky a krmné řepy opakované hodnocení výskytu mšic 2–4 dny po ošetření.