Rostlinolékařský portál

Monocyklická. Prokázána pouze na slivoních – broskvoň, mandloň, trnka a další druhy r. Prunus.

Bezkřídlá živorodá samička má tělo široce oválné, klenuté, dopředu silněji, dozadu slaběji zúžené. Tykadla jsou kratší než tělo. Mšice jsou různě zbarvené, žlutozelené až čokoládově hnědé, lesklé, velikost 1,4–2,1 mm dlouhé.
Perokresby apterních (bezkřídlých) a alátních (okřídlených) samic (převzato z Mšice a mšičky na ovocných dřevinách, D. Fryč, 2025)

Mšice sají na listech, které deformují (svinují) a vytváří pseudohálky (listová hnízda). Napadené letorosty často koncem léta usychají, nebo se jejich zdřevnatělé konce zkrucují. V příštím roce neplodí. Napadené listy nežloutnou a neopadávají, ale na podzim na stromech usychají.

Přezimují vajíčka na broskvoních. Na jaře mšice sají na spodní straně listů broskvoní. Okřídlení jedinci 3. a 4. generace přeletují v květnu z neošetřených broskvoní opět na broskvoně. Listy krabatí a tvoří hnízda. Napadené letorosty se nevyvíjejí a často koncem léta usychají. Mšice v červnu odlétají na hvězdnicovité rostliny (Asteraceae), zvláště na bodlák. Na podzim se vracejí na broskvoně.

Je velmi rozšířená a hojná. Snižuje plodnost broskvoní a způsobuje jejich předčasné odumírání.

Monitoring přezimujících stadií škůdců. 
Během vegetačního klidu, nejpozději před rašením, se odebere 20 namátkově vybraných tříletých větví dlouhých 0,2 m s květními pupeny (na 10 místech 2 větve z 1 stromu). Postranní obrost na větvích se zkrátí na délku 10 mm (celkem 4 m). Na odebraných vzorcích se pomocí lupy nebo binokulárního mikroskopu hodnotí počet přezimujících stadií. Výsledek se přepočte na 1 m délky větví, tj. zjištěný počet vajíček se vydělí čtyřmi. 
Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních výskytů škůdců nebo prvních příznaků poškození škůdci.

• Dle výskytu v předchozím roce.

Ošetřuje se v případě dosažení kritického čísla, tj.: 

1.  v době rašení stromů v průběhu března a dubna. Ošetřuje se v případě dosažení kritického čísla, tj. při zjištění 10 vajíček mšic v průměru na 1 m tříletých větviček.
2. po odkvětu, v průběhu května až června. V období po odkvětu se ošetřuje při zjištění 1 kolonie mšic (nebo nově nalétlých okřídlených jedinců) na 100 letorostů.

• Podpora predátorů a parazitoidů. 
• Přirozenými nepřáteli mšic jsou slunéčka, larvy pestřenek, zlatooček aj.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním úč. látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.