Rostlinolékařský portál

Hrušeň obecná (Pyrus communis), hrušeň polnička (Pyrus pyraster).

Dospělci jsou drobní, asi 1,2–2 mm dlouzí. Tělo hnědé, na bocích hrudi načervenalé barvy, na hřbetě hrudi s tmavou pásku ohraničenou vzadu řadou bělavých štětinek a s černými příčnými pruhy na článcích zadečku. Nohy jsou špinavě žlutobílé. Tykadla složená z válcovitých článků, u samečků oddělených delší stopkou. Samice mají krátké kladélko.  
Kukla je žlutavá. Zámotek, který si larva před zakuklením v půdě zhotoví z jemných bělavých vláken, je vřetenovitého tvaru, cca 2 mm dlouhý a 0,5 mm širok a je obalen na povrchu zrnky půdy. 
Larvy jsou malé, asi 2 mm dlouhé, válcovitého tvaru. Jsou beznohé (apodní) a bezhlavé (acefalní), nazývají se struska. Jsou krémově bílé barvy a poloprůhledné.

Drobní dospělci se podobají komárům. Záměna je možná s dalšími druhy bejlomorek a dalšího dvoukřídlého hmyzu.

Napadený list je na okraji tlustší, křehký a po délce se začíná svinovat a kroutit směrem k centrální žilce, až vytváří štíhlou pevnou trubicovitou hálku. Buď nemění barvu a zůstává zelený, nebo slabě zčervená. Později praská, nekrotizuje a postupně zčerná a uschne a opadne.

Přezimují larvy v kokonech v půdě. Na jaře se larvy v půdě kuklí. Dospělci se líhnou na jaře od poloviny dubna a oplodněné samičky kladou od května vajíčka na mladé, dosud svinuté listy hrušní. Larvy se líhnou již za 4 dny po nakladení a přisávají se na kraji listové čepele a živí se listovým parenchymem,. Vylučují sliny, které dráždí listová pletiva a ta hypertrofují. Ve svinutém listu bývá 15–35 larev. Samice žijí pouze krátce. Po ukončení vývoje larvy padají na zem, zavrtávají se v půdě do hloubky 2–3 cm a ve žlutavém kokonu se kuklí. Jen výjimečně se kuklí v hálkách, v zavinutých listových okrajích. Dospělci se líhnou cca za 14 dní. Bejlomorka má během roku dvě generace, larvy druhé generace přezimují v kokonech a kuklí se až příští rok na jaře.

Běžně se vyskytující škůdce. Škodí pouze larvy. Významnější škody způsobuje pouze v ovocných školkách a v mladých výsadbách. Při silném napadení listů dochází ke snížení asimilace a oslabení stromů.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu rostlin ke zjištění prvních příznaků poškození škůdci (svinování listů).

Dle výskytu předchozím roce (letech).

• Nejsou v ČR známy.

Využití souboru dostupných preventivních (agrotechnických) i kurativních opatření (fyzikální, biologické a chemické metody ochrany): 

• Včasná detekce škůdce – kontrola porostu a zjišťování přítomnosti svinování listů.
• Podpora predátorů a parazitoidů. 
• Přirozenými nepřáteli jsou především ptáci.

• Včasné odstraňování napadených listů a následná likvidace. 
• Instalace netkané textilie nebo fólie pod stromy v období před opadem larev škůdce na půdu u drobných pěstitelů.  
• Mělká kultivace půdy pod stromy.

• Ošetření je vhodné provést buď v době líhnutí larev, nebo po dešti, když larvy vylézají ze svinutých listů.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou. 
Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice: bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.

J. Juroch, ÚKZÚZ