Rostlinolékařský portál

Jabloň (Malus sp.), hrušeň (Pyrus sp.).

Dospělci jsou 3,5–4,5 mm dlouzí, hnědočerně zbarvení. Na svrchní straně krovek mají světlou skvrnu ve tvaru písmene V. 
Vajíčka jsou bílá, 0,7 mm dlouhá.
Larvy jsou apodní eucephální (beznohé s tmavou hlavou) bělavě žluté, až 8 mm dlouhé, rohlíčkovitého tvaru. 
Kukla je volná, žlutavá. 

Brouci vyžírají do pupenů hluboké kanálky a způsobují zastavení jejich vývoje. Toto poškození je však z hlediska hospodářského méně významné. Hlavní škody způsobují larvy, které vyžírají květy zevnitř, živí se prašníky a pestíky, poté okusují vnitřní stěny korunních plátků, které se přestávají vyvíjet, zasychají a získávají rezavě hnědé zbarvení – tzv. zapečené květy.

Květopas má 1 generaci ročně. Dospělci přezimují pod kůrou stromů, ve štěrbinách nebo ve spadaném listí. Od fáze myšího ouška do fáze zeleného poupěte nalétávají do korun stromů, kde probíhá úživný žír a páření. Brouci při oteplení nad 6 °C vyžírají do pupenů hluboké kanálky a způsobují zastavení jejich vývoje. Samice přibližně týden po spáření kladou do květních pupenů vajíčka. Jedna samička může naklást 30-80 vajíček. Za 5-7 dní se líhnou larvy. 
Larvy se po třech svlékáních zakuklí uvnitř zaschlých květů. Koncem května a v červnu se líhnou brouci nové generace, kteří po krátkém žíru jabloně opouštějí a omezují aktivitu. Na podzim si vyhledávají vhodná místa k přezimování.

Květopas jabloňový patří v současné době mezi poměrně rozšířené škůdce. Poškození pupenů dospělými brouky není tak významné, jako škody způsobené larvami uvnitř vyvíjejících se květů. Výše škod závisí na květní násadě. Slabší napadení může dokonce příznivě zredukovat příliš vysokou násadu květních pupenů. Škodí hlavně při malé násadě plodů. Pokud je chladné jaro a jabloně zakvétají dlouhou dobu, úroda plodů se výrazně snižuje. Květopas jabloňový nejvíce poškozuje nejvyvinutější, tzv. královské květy raně kvetoucích odrůd. Nejčastěji jsou poškozovány stromy rostoucí v blízkosti lesů nebo parků, kde brouci nacházejí dostatek úkrytů pro přezimování.

Monitoring brouků se provádí metodu sklepávání již koncem března a v dubnu, kdy denní maximální teplota vystoupí na 15 °C. Provádí se 30 sklepů z každého bloku stromů, upřednostňují se nejdříve rašící odrůdy. Pokud je dlouhodobě teplejší počasí, kontrolu provádíme minimálně 2x týdně. Důležité je kontrolovat i okraje pozemků, zejména ty, které sousedí s lesem nebo zahradami, odkud mohou brouci nalétávat. Kontrolu přítomnosti škůdce provádíme až do termínu provedení ochrany nebo do konce fáze myšího ouška.

Dle odchycených dospělců v rámci metody sklepávání.

Hodnotí se v závislosti na násadě květů na 2-3letých větvích. Při průměrné násadě 1-3 květní pupeny je prahem škodlivosti odchyt 1 brouka (na 30 oklepaných větví), při násadě 4-8 květních pupenů představuje práh škodlivosti odchyt 5 brouků a při násadě větší než 9 pupenů je prahem škodlivosti odchyt 10 dospělců.

• Podpora predátorů a parazitoidů.

• Neprovádí se, metoda sklepávání se využívá pouze pro monitoring.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Rezistence nebyla dosud prokázána, je třeba dodržovat obecné principy antirezistentní strategie. Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.

Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.