Rostlinolékařský portál

Jádroviny, choroba se většinou vyskytuje na jabloních (Malus spp.), na hrušních (Pyrus spp.) se vyskytuje řidčeji.

Patogen tvoří na povrchu plodů plodnice (pseudothecia) a řídkou síť tmavých houbových vláken (hyf), na kterých se tvoří zvlněné konidiofory. Každý konidiofor produkuje pár dvoubuněčných konidií. Konidie jsou uprostřed nebo nepravidelně rozdělené přehrádkou a mají eliptický nebo vejčitý tvar a rozměry 13–20 × 4–6 μm. 
Plodnice (pseudothecia) mají nepravidelné okraje, v průměru 150-375 μm a jsou 30-50 μm vysoké. Zralé plodnice praskají a uvolňují se z nich vřecka (19–55 × 6–10,5 μm velká), kulovitého až oválného tvaru. Každé vřecko obsahuje 8 průsvitných, dvoubuněčných askospor (10–14 × 3,5 μm), z nichž je horní buňka kratší a širší a méně špičatá než bazální buňka. 
Kolonie plodnic jsou lesklé, černé, kruhovité nebo nepravidelného tvaru, obvykle 1-3 cm v průměru.

Ve vlhkých letech a k podzimu, v srpnu a v září, někdy až ve skladu (ale ve skládkách se nemoc nešíří) se objevují na slupkách větší či menší, zelenočerné, částečně smytelné, rozmazané skvrnky a shluky černých teček (až 50), které nápadně připomínají mušince.

Případná možnost záměny pouze s další houbovou chorobou, sazovitostí jablek, se kterou se často vyskytuje společně. Podobné příznaky napadení může vyvolávat několik dalších původců. Velmi často jde o houby, které se pouze uchycují na povrchu zdravých rostlin na cukerných látkách (medovici) vylučovaných savým hmyzem (mšice, mery, červci). Nejčastěji se jedná o houby rodů Alternaria sp., Cladosporium sp., případně další.

Patogen přezimuje ve formě plodnic (pseudothecií) na povrchu napadených větví hostitele. Primární infekce způsobují na jaře askospory, počínaje v období před květem až do doby 1–2 měsíce po odkvětu. Askospory klíčí v teplotním rozmezí 16–28 °C, optimum je 20 °C. Mycelium se rozrůstá na povrchu kutikuly. Za optimálních podmínek se konidie tvoří a kolonie jsou viditelné za 10–12 dní, za normálních podmínek jsou příznaky na plodech viditelné asi za 3 týdny. 
Sekundárně se patogen šíří konidiemi, které se hojně tvoří na napadených větvích i plodech. Optimální podmínky pro sekundární infekce jsou teplota 17 °C a relativní vlhkost větší než 96 %. Konidie se šíří větrem.

Choroba způsobuje snížení estetické hodnoty plodů a realizační ceny. Skladovatelnost ovoce jimi většinou netrpí, snad pouze při silném napadení chorobou.
Problémy může choroba způsobit v ekologických výsadbách, kde je omezený výběr přípravků.

Přednostně jsou napadány odrůdy s tenkou slupkou. Základem ochrany jsou preventivní opatření: 

• kvalitní udržovací řez k zajištění vzdušných, nepřehoustlých korun, umožňujících rychlé osychání ovoce a současně odstraňující zdroje inokula, 
• probírka plodů, zajišťující lepší mikroklima, 
• vyrovnaná výživa, především dusíkem, 
• kvalitní ochrana proti plevelům, zaplevelení způsobuje vhodné mikroklima pro výskyt a šíření choroby,
• odstranění infikovaných a jinak poškozených plodů před uskladněním, 
• správné skladování ovoce.

• Napadené plody lze skvrn zbavit vodou, příp. mýdlovým roztokem a opatrným otřením povrchu měkkým hadrem. 
• Napadené plody lze skvrn zbavit také složitějším postupem (2 kg kyselého uhličitanu sodného rozpustit ve 20 l vody, přidat 500 g chlorového vápna, do ochlazeného roztoku ponořit plody na 3–6 min., promýt vodou, osušit.

Proti této chorobě není vypracována speciální ochrana. 
K omezení výskytu choroby většinou postačuje využít současnou nebo vedlejší účinnost fungicidních přípravků registrovaných proti strupovitosti jabloně či hrušně. K přímé chemické ochraně přistupujeme jen v případě deštivého období (od srpna), extrémně vlhké roky si zpravidla vyžádají více opakovaných postřiků. Ochranu vyžadují i odrůdy jablek rezistentní ke strupovitosti. Ošetření jabloní v září, cca měsíc před sklizní, výrazně omezuje výskyt chorob skladovaného ovoce. DMI fungicidy jsou méně účinné

J. Juroch, ÚKZÚZ