Rostlinolékařský portál

Prokázána na rostlinách 18 taxonů – hrušně, jabloně, jitrocele a další.
Dicyklická. Zimními hostiteli jsou jabloně, méně hrušně, letními pak byliny.

Bezkřídlé živorodé samičky jsou kulovité, 1,4–2,6 mm dlouhé, různě zbarvené, šedé, modročerné, hnědé, růžové, červené i černé. Na těle častá přítomnost vosku. Tykadla nadosahují délky těla a jsou tmavá, sifunkuli tmavé. Alata má výraznou kresbu na zadečku.  Nymfy po vylíhnutí tmavě zelené, postupně přecházejí do variabilních odstínů. Při rlůstu získávají šedobíly voskový povlak. Nymfy mají dlouhé, tmavé, postupně se zužující sifunkuli s rozšířeným koncem.
Vajíčka jsou černá, matná.

Perokresby apterních (bezkřídlých) a alátních (okřídlených) samic (převzato z Mšice a mšičky na ovocných dřevinách, D. Fryč, 2025)

Způsobuje pokroucené výhonky a zkrabacené či svinuté listy tvořící hnízda. Napadené listy nemění barvu. (Případné žloutnutí a červenání listů způsobují jiné druhy z rodu Dysaphis). Dochází k deformaci plodů (hrbolaté). Vysoká produkce medoviny, která působí další problémy. 

Přezimují vajíčka na jabloňových letorostech v blízkosti květních a listových pupenů. Na jaře se líhnou larvy, které dají vznik několika generacím. Mšice sají na spodní straně listů a na výhoncích. V květnu, červnu a červenci mšice odlétají na jitrocel, kde sají na listech a kořenech. Od září se vracejí na jabloně.

Oslabení stromů, snížení sklizně plodů.

Původní druh pravděpodobně v západní části Palearktické oblasti, nyní s kosmopolitním rozšířením.

Pravidelné vizuální hodnoceníí zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních výskytů škůdců nebo prvních příznaků poškození škůdci. 
Monitoring přezimujících stadií škůdců: Během vegetačního klidu, nejpozději před rašením, se odebere 20 namátkově vybraných dvou až tříletých větví dlouhých 0,2 m s květními pupeny (na 10 místech 2 větve z 1 stromu). Postranní obrost na větvích se zkrátí na délku 10 mm, krátké plodonoše se ponechají (celkem 4 m).
Na odebraných vzorcích se pomocí lupy nebo binokulárního mikroskopu hodnotí počet přezimujících stadií. Výsledek se přepočte na 1 m délky větví.

• Dle výskytu v předchozím roce.

• Jabloně se ošetřují v případě dosažení kritického čísla, tj. v období před květem při zjištění 25 a více vajíček mšic na 1 m délky větévek, nebo v případě výskytu 0,1 a více jedinců mšice jabloňové či 1 a více jedinců mšice jitrocelové v průměru na jednu květní nebo listovou růžici. Hodnotí se 100 květních nebo listových růžic. 
• Po odkvětu se jabloně ošetřují, jakmile se zjistí tvořící se kolonie mšic.

• Podpora predátorů a parazitoidů 
• Přirozenými nepřáteli mšic jsou slunéčka a jejich larvy, larvy pestřenek, larvy zlatooček, ploštice, pavouci, sekáči, škvoři a někteří draví roztoči.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním úč. látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.