Rostlinolékařský portál

Jabloň (Malus sp.), omezeně hrušeň (Pyrus communis L.).

Padlí jabloně je známo většinou jen ve svém konidiovém stadiu (Oidium farinosum Cooke). Mycelium je přehrádkované, tvoří bílé povlaky na napadených částech a do hostitelských buněk vniká haustoriemi. 
Konidie jsou jednobuněčné, elipsovitého tvaru. Kleistotecia (plodničky) se vytvářejí na napadených výhoncích, větvičkách nebo na řapících listů, ve skupinách, velmi zřídka na listech. Přívěsná vlákna jsou dvojí: apikální jsou dvakrát až pětkrát delší než průměr plodničky a jsou nevětvená, bazální jsou velmi krátká jednoduchá přívěsná vlákna. V plodničce vzniká jediné vřecko, ve kterém je osm askospor.

Onemocnění se projevuje jako bílé moučnaté povlaky na letorostech, listových růžicích, listech i květech. Infikované listy se podélně kornoutovitě svinují, květy jsou zmenšené, morfologicky pozměněné, korunní i kališní lístky jsou ztlustlé, dochází ke srůstu tyčinek, pyl ztrácí klíčivost. Napadené výhony s listy redukují růst, později se zabarvují do šedohněda a zasychají. Po zaschnutí vrcholových částí výhonů mohou z nižších pupenů prorůstat nové výhony (metlovitost). Na plodech se objevuje typická síťovitá rzivost. Silně napadené stromy jsou celkově oslabené, mají krátké přírůstky i nižší násadu plodů. 
Jednotlivé odrůdy jabloní se výrazně liší v citlivosti k padlí. Mezi nejcitlivější patří např. odrůda Idared, Jonathan. Mezi náchylnými odrůdami k padlí jsou i odrůdy rezistentní ke strupovitosti jabloně, například Ametyst, Florina, Melodie, Orion, Sirius a další.

Choroba vyvolává typické příznaky, které nejsou s jinými chorobami zaměnitelné.

Padlí přezimuje jako mycelium v pupenech infikovaných během předchozí vegetační sezóny. Listy, květy a výhony vyrostlé z těchto pupenů bývají silně napadeny již při rašení. Na povlacích mycelia se tvoří konidie, které během vegetace způsobují sekundární infekce mladých listů, výhonů a plodů. Teplé a suché počasí napomáhá rozvoji choroby. Kleistothecia s askosporami, která se vytvářejí koncem léta, nemají význam pro přezimování patogena ani pro vznik infekcí.

Padlí může způsobovat významné hospodářské škody u citlivých odrůd jabloní a také u školkařského materiálu. Napadené letorosty zasychají, mají malé přírůstky, redukuje se květní násada, celý strom po několikaletém napadení chřadne. Napadením květních pupenů se snižuje plodnost. Na plodech napadených padlím se onemocnění projevuje síťovitou rzivostí, což snižuje jejich prodejní kvalitu. 
Padlí škodí i nepřímo tím, že po napadení a zaschnutí větviček raší ze spících oček nové výhony a toto dřevo špatně vyzrává, prodlužuje se vegetační doba a strom může být snadněji poškozen mrazem nebo jinými chorobami.

Symptomatické hodnocení – sledují se příznaky primárního napadení na listech a květních růžicích stromů na jaře. 

Pro podmínky ČR nejsou zpracovány a využívány teplotní sumy pro výskyt primárního poškození letorostů a květních růžic na začátku vegetace ani pro infekční podmínky šíření sekundárního napadení. V případě silného výskytu padlí v předchozí vegetační sezóně je v příštím roce jednoznačná pravděpodobnost silného výskytu primárních infekcí a následného sekundárního napadení.

Pro podmínky ČR nejsou takové efektivní systémy varování před výskytem padlí zpracovány a využívány. Obecnou metodou je sledování vývoje počasí – při teplejším průběhu vegetace zejména v jarním období lze očekávat zvýšený výskyt padlí. Bylo by možno využit pomologické hodnocení citlivosti jednotlivých odrůd jabloně k padlí.

Výskyt padlí závisí na citlivosti odrůdy, napadení listů a vývoji počasí. Výskyt padlí na jaře může být ovlivněn nízkou teplotou během vegetačního klidu. Dlouho trvající mrazy -15 °C až -20 °C nebo i krátkodobý mráz pod -25 °C redukuje přezimující mycelium padlí. Vzhledem k teplomilnému charakteru parazita lze významný rozvoj padlí očekávat v případě teplého a suchého průběhu jara (zejména pokud následuje po teplé a mírné zimě), naopak dlouhodobé chladné a deštivé počasí rozvoj onemocnění brzdí.

Riziko vysokého výskytu padlí lze z dlouhodobého hlediska odhadnout na základě zhodnocení citlivosti odrůdy a míry výskytu napadení v předchozím roce. U odrůd citlivých k padlí musí pěstitel počítat s pravidelným každoročním ošetřováním.

Nejsou pro ekonomické a klimatické podmínky ČR stanoveny.

Ošetření citlivých odrůd jabloní na jaře je třeba zahájit před výskytem primárně napadených letorostů nebo listových růžic. Podle síly výskytu primárního napadení je možno regulovat intenzitu ošetření resp. zkracovat nebo prodlužovat intervaly mezi ošetřeními.

• Významným preventivním opatřením je výběr vhodného stanoviště a výběr odolné odrůdy k padlí. 
• K opatřením snižujícím sílu infekčního zdroje patří mechanické odstraňování primárně napadených letorostů nebo listových růžic, které je však velmi náročné na pracovní síly.

• Mechanické odstraňování napadených letorostů nebo listových i květních růžic během celé vegetace. Jedná se však o ekonomicky a pracovně nákladné opatření, které je i problematicky realizovatelné ve větších produkčních plochách.

Byly prokázány účinky hydrogen uhličitanu sodného, syrovátky, esenciálních olejů nebo extraktu z kopřiv nebo přesličky. Dále jsou prokázány účinky přípravků na bázi antagonistických hub Ampelomyces sp., Aphanocladium sp., Gliocladium sp., Lecanicillium spp., Trichoderma spp nebo bakterií rodu Bacillus spp., Streptomyces spp. a Pseudomonas spp.

S ochranou je třeba začít v době výskytu prvních příznaků napadení. V závislosti na tlaku choroby a průběhu počasí je ošetření nutno 1–2krát opakovat. Při nižším tlaku je možné použít kontaktní přípravky na bázi síry nebo mědi.

U citlivých odrůd preventivní použití fungicidů od fenofáze BBCH 55 (zelené ouško) v týdenním až 10 denním intervalu do poloviny července, pozdější vznik a rozšiřování padlí je již méně hospodářsky škodlivé. Do postřikové kapaliny je možno přidat smáčedlo.

Rezistence padlí k antioidiovým fungicidům zatím nebyla ve výsadbách ČR dosud významněji sledována a potvrzena. Základní strategií je důsledné střídání fungicidů s odlišným mechanismem účinku v průběhu postřikového plánu.

Vzhledem k překrývajícímu se vývoji padlí a četnosti aplikací odlišných pesticidů v rámci postřikového sledu je obtížné vyhodnotit účinnost jednotlivých aplikovaných přípravků. 
Doporučuje se proto provést vyhodnocení celého sledu na konci období infekcí s hospodářskou důležitostí pro zdravotní stav porostu – konec června – pol. července.
Hodnocení by mělo být nejméně tříbodové: 1 - velmi dobrá účinnost, 2 - uspokojivá účinnost, 3 - neuspokojivá účinnost.