Rostlinolékařský portál

Jabloň, hrušeň, meruňka, kdouloň a ořešák.

Dospělý motýl má rozpětí křídel 15–22 mm. Přední křídla jsou černohnědá, více či méně pokrytá popelavými šupinkami. Na okraji je velká kovová, bronzově-černá orámovaná skvrna. Zadní křídla jsou šedohnědá. 
Vajíčko je cca 1 mm velké, mléčné stříbřitě se lesknoucí, téměř okrouhlé, ploché ve tvaru šupinky, přilepené celou plochou na plod nebo na list. 
Housenky jsou zpočátku bělavé, později růžové, s hnědou hlavou. Dosahují délky 2 cm. 
Kukla je 9–10 mm dlouhá, tmavá, s čokoládovým odstínem.

Housenky krátce po vylíhnutí z vajíček vnikají do plodů, nejčastěji na zastíněném místě plodu, případně v místě dotyku dvou plodů, plodu a listu, apod. Chodba v jablku vede většinou přímo do jádřince a je vyplněná trusem housenky. Po ukončení žíru housenka opouští jablko buď vstupní chodbou, nebo vykouše jinou. 
Napadené plody dozrávají předčasně. Pokud dojde k časnému poškození nebo pokud je poškozena větší část jádřince, plody opadávají. Snižuje se výnos i kvalita plodů. Housenky znehodnocují plody vzhledově i chuťově a přispívají k rozvoji skládkových chorob.

Obaleč jablečný má v teplejších oblastech dvě generace, v chladnějších podhorských polohách pouze jednu generaci. Přezimuje ve stádiu dospělé housenky, nejčastěji v odumřelé borce kmenů a větví nebo i v půdě. Housenky se kuklí v dubnu a květnu. První motýli se líhnou při dosažení SET_10,0(h) = 80 °C. V nižších teplejších oblastech (pod 250 m n. m.) se první generace škůdce vyskytuje během května až června. Motýli létají za soumraku, při teplotách nad 12 °C. Páří se, pokud teplota v 21 hod (SEČ) dosáhne alespoň 15 °C. Hromadné kladení vajíček nastává za večerů, kdy teplota v 21 hod. (SEČ) je vyšší než 17 °C. Jedna samice naklade zhruba 80–120 bílých oválných vajíček. Za 8–15 dní se líhnou housenky, které se po krátkém povrchovém žíru zavrtávají do plodů. Během cca 4 týdnů prochází housenky 5 vývojovými instary. Poté plod opouští a hledají místo ke kuklení. Druhá generace se objevuje v červenci až září. Ve vyšších polohách (nad 250 m. n. m.) se první generace vyvíjí velmi rozvlekle během května až července. Druhá generace, která bývá ve vyšších polohách jen částečně škodlivá, se vyskytuje v srpnu a září.

Obaleč jablečný je klíčovým škůdcem jabloní, příležitostně napadá i hrušně a vlašský ořešák. Poškození při neúspěšné ochraně může dosahovat 35 % v oblastech s 1 generací a 80 % při 2 generacích škůdce.

Skutečná přítomnost škůdce ve výsadbě se zjišťuje pomocí úlovků motýlů na deskách feromonových lapačů. Kladení vajíček a vznik závrtků monitorujeme vizuálními kontrolami (3 x 100 plodů a přilehlých listů).

• Dle monitoringu letové aktivity stanovené feromonovými lapáky.

• 2 a více vajíček na 100 náhodně zvolených plodech a přilehlých listech. 
• 2–3 motýli/lapák (3 dny).

• Podpora přirozených nepřátel, predátorů a parazitoidů (ozelenění meziřadí, biokoridory, aplikace selektivních pesticidů). 
• Důležitá je podpora výskytu sýkor, které likvidují přezimující housenky. 
• Prostorová izolace sadů (min. 100 metrů) od líhnišť motýlů, tj. od domácích zahrad, skladů ovoce, skládek beden apod.

• Efektivní jsou lapací pásy z vlnité lepenky, do nichž housenky hledající úkryt zalézají. Vyvěšují se v průběhu července. Následným sběrem lapacích pásů je pak možno housenky zlikvidovat. 
• Pásy se sbírají v listopadu, nesmí zůstat v sadech!

Instalace feromonových odparníků Isomate C plus nebo Isomate C LR k matení samců obalečů. Princip této metody je založen v nasycení celého sadu samičím feromonem, samci následně nemohou najít skutečné samičky, nedojde k páření, samičky kladou neoplodněná vajíčka a nedojde k poškození plodů housenkami.

U obaleče jablečného dochází také poměrně často ke vzniku rezistentních populací. Základem antirezistentní strategie je střídání přípravků s různým mechanismem účinku, jejich aplikace až po překročení prahu škodlivosti, důležité je správné načasování dle vývojového stádia škůdce. 
Při podezření na snížení účinnosti je vhodné přípravek vyřadit ze systému ochrany a nahradit jej jiným, doposud nepoužívaným.

Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.