Rostlinolékařský portál

Listnáče, velmi často buk (Fagus spp.), bříza (Betula spp.), vrba (Salix spp.), javor (Acer spp.), lípa (Tilia spp.), topol (Populus spp.), jabloň (Malus spp.) a další.

Symptomy jsou velmi nápadné, vytváří propadlá a zploštělá místa na borce, s otevřenými ránami. Kůra je jakoby rozestoupená k okrajům a tvoří se koncentrické, obnažené, terčovité rány, okolo kterých jsou závaly vystouplého zdravého pletiva kůry a dřeva. Tato místa poškození jsou tmavěji zbarvená, než je zdravá borka a může docházet i k odumírání letorostů a větví. Starší rány jsou daleko nápadnější jak svou tmavou barvou, tak i tvarem. Obnažené dřevo podléhá rozkladu, který způsobují sekundárně další dřevokazné houby.

Záměna s jinými druhy rodu Nectria nebo s poškozením způsobené bakteriemi. Při pochybnostech se doporučuje laboratorní šetření včetně izolací.

Přezimuje v napadených částech dřevin (kůra, kambium a vnější bělové dřevo) jako mycelium. Velmi drobné, oranžovo červené, kulovité plodnice narůstají v okrajových částech propadlých, barevně odlišných lézí na obnaženém dřevě, mohou být kruhovitě uspořádané. Jsou to sporodochia a obsahují průhledné, mírně zakřivené, podlouhlé, 1 až 5 přehrádkaté konidie (vel. 20–65 × 4–7 µm), kterými se houba šíří na další hostitele. Perithecia (teleomorfní plodnice) narůstají na jaře v tom samém místě, jsou ale tmavší, vel. 0,25–0,35 mm, jasně červené, někdy s bradavičnatým povrchem, obsahují dvoubuněčné, průhledné askospory (vel. 15–20 × 6–8 µm). Askospory také slouží k rozšíření infekce většinou přes poraněnou kůru. Infekce může vznikat během celé vegetační sezóny.

Většinou nepůsobí okamžité odumírání dřevin, ale narušuje pevnost kmenů, zhoršuje kvalitu dřeva a rány jsou primárním vstupem pro další infekci houbami, která následně způsobuje rozklad dřeva. Dřeviny s poškozením většinou velmi dlouho přežívají, často ani neprosychají a jejich celkové odumírání je spíše výjimečné. V literatuře se často objevují informace, že se více vyskytuje na vlhkých a zanedbaných lokalitách. V lesnictví se napadené buky a i ostatní takto poškozené dřeviny odstraňují, v okrasných výsadbách záleží na konkrétní situaci a rozsahu poškození. Je nutné uvažovat o tom, že v místě nekróz je dřevo méně pevné a při dlouhodobé kolonizaci může dojít k zlomům.

Houba Neonectria ditissima (korová rakovina) je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy IV, části J (týkající se rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na ovocných rostlinách následujících rodů a druhů: kdouloň obecná (Cydonia oblonga), ořešák královský (Juglans regia), jabloň (Malus spp.) a hrušeň (Pyrus spp.) s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %.

• Prořezávání stromů ve výsadbách. 
• Průběžné odstraňování napadených částí stromu během suchého období. 
• Důsledná kontrola zdravotního stavu rostlin. 
• Zdravý školkařský materiál.
• Výběr vhodné odrůdy a správné lokality vylučující vlhká stanoviště a části sadu ohrožené mrazy. 
• Omezené hnojení aa další metody pro redukci nadměrného vegetativního růstu v prvních letech po výsadbě. 

• Ochrana zahrnující použití fungicidních přípravků je pouze částečně účinná a nedostačující.
• Pro ochranu již založeného sadu je důležité předejít infekci po opadu listů a sklizni plodů, a to měďnatým přípravkem. 

D. Palovčíková, MENDELU